Drvodělky patří k největším příslušníkům čeledi včelovitých. Dosahují délky až tří centimetrů a rozpětí křídel mají až čtyři centimetry. Svým velkým tělem připomínají čmeláky, i když jsou oproti čmelákům méně ochmýřené. Drvodělky rovněž patří k významným opylovačům.
Pojmenování drvodělek je odvozeno od skutečnosti, že hnízdí v chodbičkách vydlabaných ve ztrouchnivělém dřevě. Když samička dokončí přípravu chodeb a naklade do nich vajíčka, nachystá každému z nich zásobu potravy skládající se ze směsi pylu a nektaru. Samička od sebe jednotlivá vajíčka odděluje přepážkou, kterou zhotoví ze svých slin a z dřevní drti. V pravý čas se musejí mladé drvodělky prokousat samy ven, na denní světlo. Mladí jedinci se po vylíhnutí před zimou pilně krmí na květech.
Rod drvodělek má třicet jedna podrodů a přibližně pět set druhů, většina z nich však žije v subtropických a tropických oblastech. U nás můžeme spatřit pouze již výše zmiňované dva zástupce, drvodělku potulnou a drvodělku fialovou. Oba druhy přezimují ve škvírách stromů a v nejrůznějších dutinách. Bývají aktivní od prvních jarních dnů až do konce září. Páří se obvykle koncem dubna nebo v květnu. Drvodělky jsou výbornými letci, kteří dokážou překonat i veliké vzdálenosti. Vědci v poslední době zaznamenávají výskyt drvodělek i více směrem na sever, zřejmě v souvislosti s globálním oteplováním. Jedná se o neškodný hmyz, který se člověku zpravidla vyhýbá.
V České republice lze drvodělky spatřit zejména především v našich nejteplejších oblastech, nejpravděpodobněji tedy na jižní a jihovýchodní Moravě. V posledních letech byla drvodělka potulná spatřena i v Polabí v oblasti Kunětické hory a v okolí Řípu a rovněž na hrázích jihočeských rybníků, zejména na Třeboňsku a Českobudějovicku.
