• nezarazene
  • Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • Rozum? Ano! Srdce? Ano! Poradna doktorky Skulínkové

    3.2.2024
    Kristina Skulínková

    Někdy to vypadá, že se pere srdce s hlavou. Že jeden druhého shazuje, upozaďuje, zesměšňuje. Společnost je rozdělena a rozkmotřena, protilehlé tábory nemohou najít společnou řeč. Ale o tom by to přeci mělo být! Nalézt společnou řeč! To přeci znamená býti člověkem, a to sice člověkem honosícím se přízviskem rozumný…

    Cítiči

    Ach, to jsou přeci ti, co si musí vše nacítit, musí rezonovat, musí být v souladu se světem. Ne, zdaleka to nemusí být jen nějaké zasněné dámy s rozpuštěnými vlasy! Pocitových lidí je spousta, nenechte se mýlit zevnějškem, který s vnitřním nastavením nemusí korespondovat. Inu, asi v této kategorii najdeme více žen, ale procentuální zastoupení nás přece nemusí zajímat – vždyť co jsou čísla, jde o náš pocit!

    Je takové nastavení špatné? Vůbec nemusí být – člověk je přece tvor mnohavrstevný, nežijící jen ve své tělesné schránce, ale i ve svém duchu a citu, využívající všemožné vjemy k tomu, aby lépe život pochopil a prožil. V dnešní době technického rozkvětu na úkor lidskosti se tento přístup zdá být velmi osvěžujícím a potřebným.

    Ovšem nezapomínejme i na ty nohy na zemi, ačkoliv se nám krásně pluje s hlavou v oblacích. Lidé velmi silně cítící, dbající na svou intuici a vnímání, nebo prostě vnitřně nejistí a jaksi nedospělí, mohou býti více ohroženi, co se týče ovlivnění nepravdivými až nebezpečnými informacemi, mohou být snadno manipulovatelní a využívatelní, a to nejen co se týče jejich zdraví.

    Cítí spojitosti i tam, kde nejsou, což je může zavést do končin mysli, kde jsou sami sobě nebezpeční a pak se mohou utápět v úzkostech a depresi z hrozného stavu našeho světa.

    Mysliči

    Nemáš data? Tak nemluv! Fakta, studie, důkazy, laboratorní pozorování, statistika, věda. Člověk analytický je člověkem velmi moderním, s nadšením využívajícím všemožné výdobytky vědy a techniky. Věda – toť hlavní hybná síla, toť naše náboženství!

    Přece v dnešní době nebudeme věřit na zázraky, nebudeme se klanět síle bouře, nebudeme upínat svůj zrak k neviditelnému bohu!

    Jen pohleďte, co dokázala síla rozumu – dala nám vládu nad nemilosrdnou přírodou, zkrotili jsme mnohé nemoci, zkrotili jsme tmu a zimu a také lidskou bezmoc.

    Nohy na zemi jsou tím, co tvoří pokrok lidstva – dost bylo planého filozofování! Ovšem tito tvorové zapřisáhle pragmatičtí jsou sami dosti zranitelní – i tou přírodou, kterou údajně ovládli. Jsou zranitelní a nejistí
    tváří v tvář svým osobním tragédiím i nevyhnutelnému utrpení lidstva jako tako-
    vého.

    Snad si nechtějí přiznat, že před bouří nemají žádnou moc? Jako by nevěděli nebo nechtěli vědět, že i je čeká nevyhnutelně nějaká bolest. Když přijde nemoc, znamená to pro ně často konec jejich síle, jejich pracně budovaným plánům a výpočtům. Sami sobě mohou být nebezpeční svým mechanistickým viděním světa a lidí.

    Bratři

    Ať už jsi jakýkoli, ať už kladeš důraz více na rozum nebo naopak více na cit, na vědu nebo na umění, na data nebo na city – nezapomeň, že jsi především člověkem!

    Však nemůžeme být všichni stejní, kde není rozdílů, není pokroku, není rovnováhy, není dynamiky. Pojďme ale své odlišnosti uznat a respektovat se navzájem. A dodávejme druhým to, co jim chybí.

    A tak může bytost silně cítící připomínat svému racionálnímu bratru, aby pro všechny ty své tabulky a data nezapomněl žít. A naopak – člověk pragmatický může chránit svého citlivého bratra před nástrahami nepoctivců, může mu ukazovat, že je dobré chodit i po zemi a využívat možnosti, které nám dává pokrok.

    Zdroj: Autorský text



    Nepřehlédněte