Svoje drobné práce tu představují Milan Bauer, Jiří Brázda, Hana Čápová, Jan Černoš, Jaroslav Dajč, Josef Dudek, Eva Hašková, Pavel Hlavatý, Miroslav Hlinka, Zbyněk Hraba, Tomáš Hřivnáč, Gunter Hujber, Víťa Chrenko, Renata Kaiserová, Pavel Kubíček, Martin Manojlín, Jaroslav Minář, Petr Minke, Karel Musil, Miroslav Petřík, Petr Ptáček, Katarína Smetanová, Vlasta Sobota, Marie Michaela Šechtlová, Rea Šimlíková, Lenka Štěpánková a Katarína Vašíčková.
Kde se vzala ex libris?
Ex libris se vyvinulo z původního vlastnického, většinou čistě heraldického, v druh grafického umění.
Koncem 19, století se v nich už vyskytují náměty vážné nebo humorné, se zřetelem k osobě nebo zálibě majitele knihy.
Jsou ex libris kreslená jako původní umělecké výtvory, jiná jsou typografická, vysázená, jiná luxusní, jež vznikla ze sběratelského zájmu, mimo potřebu knih a jsou samostatným grafickým listem.
Také se rozeznávají ex libris osobní a obecná.
Moderní ex libris bývají provedeny různými grafickými technikami, počínaje dřevorytem přes tisk a konče linorytem,
Ex libris se nalepují na předeští knihy nejlépe škrobovým lepidlem a tvoří součást knihy.
Ex libris má být jednoduché a výrazné, obrázek má mít navrch před textem.
V Čechách začal s tvorbou ex libris Josef Mánes
První moderní ex libris vytvořil Josef Mánes (1820 v Praze – 1871 tamtéž) pro českého průmyslníka, loďmistra a stavitele Vojtěch (Adalberta) Lannu kolem roku 1850.
Dalším výrazným českým tvůrcem nenápadného žánru je Mikoláš Aleš (1852 v Miroticích, okr. Písek – 1913 na pražských Královských Vinohradech), který je tvořil koncem 70. let 19. století.
Z pozdějších výtvarníků vynikli při tvorbě kresleného ex libris básník a výtvarník Karel Hlaváček, známý typograf, ilustrátor a tvůrce plakátů Viktor Preissig, profesor AVU Hanuš Schweiger, karikaturista a loutkář Hugo Boettinger (Dr. Desiderius), Alfons Mucha nebo V. H. Brunner.
Ex libris z dřevorytů tvořili grafik, sochař, architekt, symbolista období secese František Bílek, malíř, grafik a uměnovědec, představitel druhé generace českého symbolismu František Kobliha, pedagog Josef Hodek, Anna Macková, Karel Němec z Nového Města na Moravě, Marie Podhajská, Vladislav Burda, typograf Slavoboj Tusar, turnovský Karel Vik, ilustrátor, sochař, řezbář a také spisovatel a básník Josef Váchal nebo Rudolf Adámek, vizionář a náboženský myslitel, žák pražské Akademie a profesora Františka Ženíška.
V leptu byl vynikající A. J. Alex (respektive Alex Adolf Jelínek), také profesor AVU a zakladatel SČUG Hollar Tavík František Šimon, jihočeský krajinář Alois Moravec, Stanislav Kulhánek, rytíř francouzské Čestné legie Viktor Stretti a další.
V litografii a linorytu jsou ceněna zejména práce Josefa Čapka, architekta, designéra a scénografa Vlastislava Hofmana, Eduarda Miléna, profesora umprumky Karla Špillara, Jana Zrzavého a jiných.
Ex libris a sběratelé
První organizací sběratelů ex libris vznikly v Londýně a v Německu v 90. letech 19. století.
V Čechách se exlibristé soustředili kolem roku 1890 ve zvláštním odboru při Spolku českých bibliofilů.
V roce 1918 se osamostatnili a vznikl Spolek sběratelů a přátel exlibris, v roce 1925 pak Kroužek českých ex-libristů.
Největší sbírky ex libris byly v Britském muzeu v Londýně.
U nás jsou ve Strahovské knihovně, v Náprstkově muzeu a v Umělecko-průmyslovém muzeu v Praze.
