• nezarazene
  • Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • Schindler podle Talmudu zachránil celý svět

    20.4.2024
    Jitka Kačánová

    Hochštapler, darmožrout a oportunista, který jen zneužil práce židovských dělníků? Nebo naopak jeden ze spravedlivých, který za své peníze zachránil 1200 lidských životů, i když sám riskoval kriminál? A je opravdu důležité, aby ten, kdo vás zachrání před jistou smrtí, měl charakter bez poskvrnky? Ti, kteří díky Schindlerovi „nevyletěli“ komínem, si to jistě nemysleli.

    Oskar Schindler jako jediný nacista zasadil strom v Aleji Spravedlivých v Jeruzalémě. A „jeho“ Židé ho z vděku za záchranu života finančně podporovali prakticky až do smrti. Sám byl totiž tak trochu „looser“, kterému prakticky všechny jeho projekty zkrachovaly. To, že ale dokázal v pravou chvíli pomoci těm, kteří to opravdu potřebovali, všechen jeho neúspěch obrovsky přesahuje.

    Průserář až na půdu

    Svitavský rodák Schindler měl na krku spoustu problémů už od mládí – podváděl ve škole, opíjel se a dělal výtržnosti. Pak se živil jako obchodní cestující, ale kvůli hospodářské krizi přišel o práci, a ani jako manžel si s věrností hlavu nelámal. V roce 1935 se přidal k nacistům a pracoval pro německou špionáž. Před vězením ho zachránila jen hitlerovská okupace.

    A Schindlerovi se začalo dařit – ujal se zarizované továrny na smaltované nádobí v Krakově. Zarizovaná znamená, že byla zabavená židovským majitelům a předána osobě s vhodným árijským původem.

    „Svoje“ Židy chránil

    A osoby židovského původu čekal koncentrák. Schindler ale začal „svoje“ Židy chránit. Dílem proto, že z nich udělal své investory a oni si tak kupovali svou „nenahraditelnost“ v jeho továrně. A dílem snad i proto, že se nedokázal dívat na nespravedlnost a ústrky, jimž byli od nacistů vystaveni.

    Chránit se je snažil i po přesunu do koncentračního tábora v polském Płaszówě, kde si na vedoucím lágru vymohl, že budou ve „vedlejším táboře“, kde na ně esesáci tolik nemohli.

    A když se na podzim 1944 blížila k táboru Rudá armáda a hrozilo, že Němci vězně zlikvidují, zorganizoval Schindler přesun svých dělníků do další továrny, kterou také zarizoval, v obci Brněnec nedaleko Svitav. Zde všichni setrvali až do konce války.

    Rudá skvrna ve vědomí

    Po ní Schindler utekl k Američanům, protože se bál, že jako nacista skončí ve vězení. A opravdu dodnes figuruje na československém a polském seznamu válečných zločinců. Židé mu ale jeho čin nikdy nezapomněli. A jedním z největších ocenění pak byl film Schindlerův seznam, díky kterému se o Schindlerově záchraně 1200 lidí dozvěděl celý svět. „Američané, Rusové a Angličané věděli o holocaustu v době, kdy se odehrával, přesto jsme proti němu nic neučinili. Nevyslali jsme žádnou armádu, aby zastavila ten pochod ke smrti, ten neúprosný pochod ke smrti. Byla to velká krvavá skvrna, prvotní rudá ve vědomí každého, ale nikdo s tím nic neudělal,“ řekl o temné době holokaustu režisér filmu Steven Spielberg.

    Schindlerův seznam

    Epický film Stevena Spielberga bývá označován za vrchol jeho kariéry. Režisér se rozhodl jej natočit černobíle, což mu ale vůbec neuškodilo – naopak díky tomu vyniklo temné téma holokaustu. Zároveň je snímek plný naděje a víry v lidské dobro, které v roli Oskara Schindlera bravurně ztvárnil Liam Neeson. Ve vedlejších rolích mu zdatně sekundovali Ben Kingsley jako účetní Izák Štern a především Ralph Fiennes jako důstojník SS Amon Göth. Tato role se umístila na patnáctém místě v žebříčku záporných postav Amerického filmového institutu a mezi nefiktivními dokonce na prvním. K obrovskému úspěchu filmu přispěla i famózní hudba Johna Williamse, za kterou získal Oscara. Toto ocenění Schindlerův seznam získal třeba i v kategorii nejlepší film a nejlepší režie.

    Zdroj: Wikipedia, lidovky.cz, denik.cz



    Nepřehlédněte