První výsledky sčítání lidu prozrazují, že za posledních deset let v metropoli přibylo přes 30 tisíc obyvatel, že má nejnižší průměrný věk z celé republiky a že tu žije nejvíc vysokoškoláků. Téměř čtrnáct procent obyvatel Prahy má cizí státní občanství a také tu bydlí nejvíc lidí mimo manželství, skoro 200 tisíc dětí a na čtvrt milionu seniorů.
Za posledních 10 let celá republika zestárla o 1,7 roku na 42,7 let. Týká se to i Pražanů, kteří jsou ale přesto se svým průměrným věkem 41,4 v republice nejmladší. V celých Čechách vzrostl počet lidí nad 65 let, je jich o půl milionu víc než při posledním sčítání v roce 2011. V důchodovém věku je tak každý pátý obyvatel země. V hlavním městě je podíl seniorů nejmenší, v Karlových Varech největší. Poprvé od začátku 80. let minulého století poklesl počet lidí v produktivním věku, i když v Praze jich žije stále nejvíc. Do penze totiž odešly silné poválečné ročníky. Nejpočetnější generací zůstávají Husákovy děti, lidé narození v 70. letech, nejméně početní jsou jednadvacetiletí.
Žijí muži nebezpečně?
V Praze od posledního sčítání přibylo přes 30 tisíc lidí, v celé zemi téměř devadesát tisíc. V roce 2011 činil pražský přírůstek obyvatel 100 tisíc. Teď v ní žije zhruba 1,3 milionu obyvatel. Téměř polovina republiky bydlí ve čtyřech krajích – v Praze, Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. O něco víc než čtvrtina pak v Praze a středních Čechách. „Rostla dominance středočeského prostoru, i když mírnějším tempem,“ uvedl gestor sčítání lidu Robert Šanda. Obyvatel naopak ubývalo na severovýchodě, severozápadě republiky, tedy v chudších příhraničních regionech.
Ve všech krajích Česka tvořily ženy více než polovinu obyvatel. Jejich nejvyšší zastoupení bylo v hlavním městě a nadprůměrné bylo i ve většině krajů na Moravě. Proč je více žen než mužů? „V moderních společnostech, kde ženy běžně neumírají při porodu, se muži vždy dožívají nižšího věku než ženy. Částečně je to dané biologicky – muži mají vyšší úmrtnost ve všech věkových skupinách, platí to i o novorozenecké úmrtnosti. Část nadúmrtnosti mužů však lze připsat i jejich rizikovějšímu chování, kdy umírají při nehodách nebo v důsledku pití alkoholu, a mají i vyšší sebevražednost,“ vysvětila Našemu REGIONU Dana Hamplová ze Sociologického ústavu Akademie Věd.
Přibylo vysokoškolaček
V oblasti vzdělání se výrazně vymykala Praha s nejvyšším podílem vysokoškolsky vzdělaných lidí, který dosáhl 35,9 %, což je zhruba 370 tisíc obyvatel. A mezi vysokoškoláky ženy poprvé v historii přečíslily muže. Jak to? Feminizovanéškolství „nedává zlobivé kluky“? To, že jsou ženy výrazně úspěšnější ve vzdělávacím systému, platí podle Hamplové v posledních dekádách ve všech rozvinutých zemích. „Současné školství oceňuje tradiční dívčí vlastnosti, jako jsou poslušnost nebo pořádkumilovnost, ale dívkám pomáhá i rostoucí důraz na komunikaci, spolupráci a oslabování soutěživosti. Existují studie, jak z českého prostředí, tak ze zahraničí, že chlapci dostávají při stejných znalostech horší známky, a tedy i signál, že nejsou ve škole tak dobří. Vysvětluje se to tím, že ve známkách se odrážejí nejen znalosti, ale například i poslušnost a snaha,“ popsala Hamplová. Zároveň podle ní dochází k expanzi vysokoškolského vzdělání především v oblastech „měkkých“ oborů, jako jsou sociální vědy, humanitní studia nebo pedagogika, které si dívky tradičně vybírají.
Vyšlo manželství z módy?
V Praze bylo rovněž nejvíce svobodných, mezi obyvateli ve věku 15 a více let jich zde žilo přes 39 %, v manželském svazku bylo podle dat statistiků naopak 40,8 procenta Pražanů. Například v sousedním Středočeském kraji to bylo 47,7 procenta. Nejméně svobodných a nejvíce ženatých a vdaných má kraj Vysočina, kde se lidé i nejméně rozvádí. Nižší počet Pražanů v manželství souvisí podle Hamplové s jejich věkovou strukturou – s tím, že jsou v průměru mladší než zbytek republiky. „Částečně to může být dané i trendem stěhování se za hranice Prahy v okamžiku, kdy si mladí lidé pořídí rodinu. Ve Středočeském kraji je naopak nadprůrměrný podíl ženatých a vdaných ve srovnání s daty za celou Českou republiku,“ dodala Hamplová.
V Praze žilo také nejvíce cizinců, a to 13,9 procenta proti celostátnímu průměru 4,7 procenta. Nejvíc je tu Ukrajinců, pak Slováků, Rusů, Vietnamců, Poláků a Němců.
