„Cílem nejsou skládky, ale fungující recyklace.“ Tak to vidí nejen obce, ale i Česká asociace odpadového hospodářství. I když v třídění odpadu padají rekordy, do třídění a recyklací se v ČR v roce 2018 zapojilo 6 131 obcí a 21 052 firem zapojených do sběrných systémů, např. EKO-KOM, jsou tu rezervy. Zapotřebí je ještě víc vylepšit samotný sběrný systém třídění odpadu a fungování třídících linek, umést lépe cestičku odbytu recyklovaným materiálům a daňovému zvýhodnění výrobků. Aktuálním tématem a Achillovou patou problému odpadářů je nyní elektrosběr.
Kdo třídí, je skutečný ochranář
Ročně u nás vyprodukujeme na osobu 21 kg odpadů. A zrecyklujeme 450 726 tun papíru a lepenky, 248 585 tun plastu a 151 401 tun skla. Jsou to dobré výsledky. Již 73 % obyvatel ČR aktivně třídí své odpady. V roce 2018 vytřídil každý z nás v průměru 21,3 kg papíru, 14,1 kg plastů a 13,2 kg skla. S připočtením kovů pak každý náš občan vytřídil za loňský rok v průměru 62,9 kg odpadů při použití systému 413 000 barevných kontejnerů. Celkově se tak podařilo vytřídit přes 665 tisíc tun odpadů. Ale nelze usnout na vavřínech. V rámci EU je nyní průměrná laťka zacílena na aspoň 50% vytříděnost odpadu měst i obcí.
V soutěži My třídíme před třemi roky se dařilo Středočechům, zvítězily Říčany a Beroun. Např. v Berouně odevzdali 673 tun papíru, 294 tun plastů a 427 tun skla. Do tohoto projektu Krajského úřadu Středočeského kraje se v období 2016 a 2017 zapojilo 1 137 středočeských měst a obcí.
Využít lze až neskutečných 80 % elektroodpadu
Největšími hráči na hřišti zvaném „elektroodpad“ jsou zde obaláři, obce a odpadářský sektor. Díky systému ASEKOL se v roce před třemi roky podařilo vytřídit 19 185 tun elektroodpadu. Svoje zásluhy na tom mají právě také obce a starostové kampaní Aktivní obec. Obce přispěly k zamezení zbytečného úniku nebezpečných látek, hlavně těch jako olovo a rtuť, do životního prostředí.
Dle odborníků ASEKOLu můžeme elektrorecyklací ušetřit za rok neskutečné 4 miliony litrů ropy. Při výtěžku 19 000 tun elektroodpadu to znamená také úsporu elektřiny – 258 773 MWh. Jak zjistila i studie Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, právě nadměrná spotřeba elektrické energie je největší současnou zátěží pro naše životní prostředí, které bychom zejména nyní při klimatické krizi měli nejvíc chránit a pečovat o ně.
Zelený bod i papírové tašky mají zelenou
Tato starostlivost se nám mnohonásobně vrátí. Zachráníme tak ročně přes 2,2 milionu vzrostlých stromů, jak hovoří výsledky systému EKO-KOM za rok 2018. A je tu i fenomén zvaný Zelený bod. Už 18 zemí používá tento systém a značku na 400 mld. „zelených“ obalech.
Připojil se i textilní sektor. Využívá recyklovatelné materiály a výrobky šetrné k životnímu prostředí. A co víc, organizuje speciální sběrné systémy na třídění a recyklaci textilií a podpořit recyklaci textilních materiálů se snaží i sítí různých textilních prodejen.
Pozadu nechtějí zůstávat ani obaláři, kteří nyní řeší velký problém s plasty. Hlavně nechtějí zaostávat prodejny potravin. Tisíckrát denně dávají shop asistenti igelitové sáčky a tašky kupujícím a markety jsou tak v samém čele této bojové fronty. A tak v mnohých prodejnách dnes dostaneme k nákupu tašky papírové.
Co na to občan
„Ročně je v České republice vyprodukováno přibližně 150 tun elektroodpadu. I nyní se lze bohužel setkat s tím, že vyřazená menší elektrozařízení končí ve směsném komunálním odpadu,“ upozornila na Achillovu patu současné recyklace Lenka Kleger ze společnosti REMA Systém. Bezplatný odběr vyřazených elektrozařízení zajišťují sami obchodníci, ale jen v případě, že si u nich současně zakoupíte nový přístroj. Sběrné dvory totiž nabízejí sběr zdarma, ale jen v případě, že jde o kompletní zařízení, rozebraná zařízení a součástky nemají povinnost přijmout.
A občan? Rád přírodě pomůže tříděním a platí při nákupu spotřebičů recyklační poplatek. Ne každý občan má však univerzitu na všechny značky světa, například televizorů, které lze dát do sběrného dvora a které nikoli. Pokud bychom přistoupili na nápad třídit a svážet elektro podle značek, mohlo by se stát, že se nám najednou začnou televize a monitory od počítačů a později možná i jiné značky válet někde v přírodě anebo u kontejnerů a obce je pak za nemalé peníze budou muset likvidovat jako černé skládky.
