Český vzdělávací systém má značné rezervy v identifikaci a podpoře nadaných žáků. Vyplývá to ze studie think tanku IDEA při CERGE EI, která byla představena v Praze. Podle odborníků by nadaní žáci mohli tvořit celé třídy a měli by mít možnost zvládnout více učiva.
Tomáš Protivínský, jeden z autorů studie, upozorňuje na problém s identifikací nadaných žáků v českém prostředí. Zároveň poukazuje na to, že v České republice je vzdělanost žáků více závislá na jejich socioekonomickém zázemí než v jiných zemích OECD.
Studie přináší nový, ekonomický pohled na problematiku nadaných dětí. Z této perspektivy není nutné rozlišovat mezi talentem, nadáním a vysokým nadáním. Tento přístup však naráží na názory psychologů, kteří rozlišují různé typy nadání – matematické, umělecké či sportovní.
Alena Bičáková z CERGE EI informovala o probíhajících ekonomických analýzách zaměřených na nadané děti. Ty by měly vést k tomu, aby tito žáci mohli dostávat více učiva nebo přeskakovat ročníky. Zároveň upozornila na nesoulad mezi oficiálními údaji a očekáváními odborné literatury ohledně počtu nadaných žáků.
Podle průzkumu České školní inspekce z roku 2022 je jako nadaných označováno pouze pět procent žáků základních škol a méně než 0,1 procenta je považováno za mimořádně nadané. Inspekce však doporučuje, aby nadaní žáci tvořili až šestinu všech žáků.
Studie navrhuje, aby byli nadaní žáci identifikováni již v mateřské škole a systematicky připravováni na studium gymnázia. Daniel Münich z CERGE EI však upozorňuje, že současné přijímací testy nejsou vhodně nastaveny pro identifikaci talentovaných žáků.
Odborníci zdůrazňují potřebu kvalitních učitelů pro nadané žáky a nutnost jejich specifické přípravy. Zároveň varují před neuváženým rozdělováním žáků do skupin podle schopností, které by mohlo negativně ovlivnit méně nadané žáky.
Hana Křepelková Rezková z RSJ Foundation zdůrazňuje, že podpora talentů by měla být zájmem celé společnosti. Cílem je systémová změna, která však může trvat deset až dvacet let.
Zdroj: ČTK
