Obce, které zřizují více škol s celkovým počtem do 180 dětí, musí tyto školy sloučit nejpozději do konce roku 2028. Pokud tak neučiní, budou jejich školy od 1. ledna 2029 vymazány ze školského rejstříku. Takové je nařízení ministerstva školství, které vyvolává v mnoha regionech silné emoce. Na Šlapanicku, území obklopujícím Brno ze tří stran, se ale snaží přijít s přístupem, který jde ještě dál.
Jiří Hrubý z MAP Šlapanice, který místním školám pomáhá s rozvojem a spoluprací již jedenáct let, popisuje, že region využil ministerský impuls jako záminku k širší debatě. „Když už přichází určité institucionální zemětřesení, můžeme ho brát jako příležitost podívat se na to z většího nadhledu,“ říká. Školy a zřizovatelé proto diskutují o tom, zda by slučování nedávalo smysl i tam, kde ho zákon přímo nevyžaduje.
Jednou z uvažovaných variant jsou takzvané svazkové školy. Několik školských právnických osob by mohlo sdružovat vždy jednu školu s druhým stupněm, spádové prvostupňové školy a mateřské školy. Výhoda by spočívala především v administrativní úspoře. Každá škola totiž musí plnit stejné povinnosti bez ohledu na to, zda má padesát, nebo pět set žáků. Kdyby fungovalo deset škol pod jedním IČO, část byrokracie by odpadla.
Reakce ředitelů jsou zatím smíšené. Někteří v tom vidí cestu, jak se konečně věnovat pedagogické práci místo papírování. Jiní, kteří si za léta vybudovali vlastní manažerský styl, vnímají možné změny s obavami. Podobně ambivalentní jsou i zřizovatelé. Hrubý ale upozorňuje na zjevný problém současného stavu: ne každý starosta se ve školství orientuje natolik, aby dokázal řediteli být skutečnou oporou nebo vybrat toho správného.
Samotné MAP Šlapanice přitom stojí před existenční otázkou. Projektové financování z evropských peněz vyprší v červnu 2027 a ministerstvo školství žádné nástupnické peníze nepřislíbilo. Hrubý popisuje tři možné scénáře. Prvním je využít nový systém financování, který prostřednictvím rozpočtového určení daní zvýhodňuje sloučené školy, jež by dostávaly zhruba o dvacet procent více peněz. V případě Šlapanicka by šlo o objem prostředků dostatečný k pokrytí dosavadních aktivit, jenže vyžadoval by spojení velkého počtu škol. Druhou variantou je přejít na model, kdy by za vzdělávání a metodické služby platily přímo obce, které na takové výdaje zvyklé nejsou. Třetí možnost Hrubý popisuje zcela otevřeně: v červnu 2027 tým rozpustit a ukončit vše, co za jedenáct let vzniklo.
Mezi konkrétními výsledky MAP za uplývající léta vyniká sdílený rodilý mluvčí, kterého si školy samy nemohly dovolit, nebo regionální turnaj v deskových hrách, do nějž se každoročně zapojuje víc škol a dětí. Zásadní posun ale Hrubý vidí v proměně vztahů mezi školami samotnými. Ředitelé si dnes navzájem předávají zkušenosti, doporučují si řešení a sdílejí třeba i právníka. Region se také inspiroval v zahraničí, mimo jiné v Estonsku, kde při zavádění nového způsobu výuky nastavili dvouleté evaluační období a teprve po jeho uplynutí systém skutečně vyhodnotili.
Nově se Šlapanicko zařadilo mezi osm regionů, kde začne působit Eduzměna. Od spolupráce si Hrubý slibuje metodické a koncepční zázemí a případné otevření Centra podpory vzdělávání, jehož provoz by museli spolufinancovat místní zřizovatelé.
Zdroj: Nadační fond Eduzměna
