Kůrovec se zabydlel třeba v Modřanské rokli, kde se už od konce srpna těží kůrovcem napadené smrky.
Vzniklé holiny chtějí Lesy hl. města Prahy osázet v co nejkratší době.
V Modřanské rokli byly smrky na svahu se severní expozicí vysazeny asi před 100 lety. Naši předci je sem vysadili proto, že smrkové dřevo hraje zásadní roli pro dřevozpracující průmysl – z běžně dostupných dřevin má totiž tohle dřevo nejširší spektrum využití. Smrk ztepilý je ale dřevina vhodná do vyšších horských poloh, v nižších polohách byl smrk přirozenou součástí porostů mokřin a rašelinišť nebo obsazoval kaňonovitá údolí s teplotní inverzí.
Modřanská rokle se však svou nadmořskou výškou (214 – 300 metrů) mezi přirozená stanoviště pro smrkové porosty neřadí a smrky zde nemají adekvátní podmínky k životu. Oslabené stromy snáz podlehnou kůrovci, ale i dalším chorobám, třeba patogenním houbám.
Nejsou-li napadené stromy včas asanovány, dochází ke kalamitě.
Při těžbě kůrovcového dřeva je proto nutné kácet mimo jiné i dosud „zelené“ stromy, do nichž škůdce právě vnikl, aby se předešlo jeho dalšímu rozmnožení.
Magistrát hl. města Prahy proto pověřil Lesy hl. města Prahy kácením napadených smrků.
Jednou z hlavních otázek je ta – co se holinami, které vznikly po vytěžení napadených smrků?
V co nejkratší době je Lesy hl. města Prahy zalesní.
Při zalesňování se přitom budou vysazovat pouze takové druhy dřevin, které odpovídají přirozené druhové skladbě Modřanské rokle, zejména duby, buky, jilmy a ojediněle jedle a modříny.
O tom, že se těmto druhům na straně rokle obrácené na sever daří, svědčí i několikaletý vzrostlý porost na vedlejší stráni, který lesníci vysázeli namísto smrků po větrné kalamitě.
Zdroj: Noviny Prahy 12
