Chvílemi to nevypadá, když se zrovna z oblohy snášejí sněhové vločky, ale jaro je tady. Ráno nás probouzí ptačí zpěv, protože se prodlužuje den a sluneční paprsky probouzejí stále více zimních spáčů. Mezi jinými i obojživelníky, kteří zimu přečkávají ve stavu strnulosti – hibernaci. Napilno proto měli a mají v těchto dnech ochránci přírody a dobrovolníci, kterým není lhostejný osud probouzejících se obojživelníků, kteří spěchají k vodním nádržím, jak jim velí jejich pud zachování rodu.
Migrace je pro obojživelníky rizikem
Hromadná migrace žab, ale i třeba čolků ale znamená v některých lokalitách obrovské riziko. Často musejí překonat rušné silnice, kde jich někdy až obrovské množství může skončit pod koly aut. Taková místa hromadných migrací mají většinou ochránci přírody v celé republice zmapovaná a dělají vše proto, aby ztráty v populacích mnohdy nejen vzácných, ale i kriticky ohrožených obojživelníků, byly co nejmenší. Kvůli tomu se stavějí takzvané žabí přechody. Ony to nejsou ale přechody, ale spíše zátarasy. Na takových místech se natáhnou fólie, mírně se vnoří do terénu, aby nešly překonat a tím pádem zabraňují žábám a čolkům, aby vlezli na silnice. Podél fólie jsou totiž do terénu vnořené kbelíky, kam žáby napadají a pak je lidé přenesou přes cestu.
Dobrovolníci zachrání tisíce obojživelníků
Ve Středočeském kraji kromě jiných ochranářů a dobrovolníků se o několik míst, kde dochází k hromadné migraci, stará nezisková organizace Ochrana fauny ČR. Pomáhají ji každoročně desítky dobrovolníků se stavěním přechodů. Tisíce obojživelníků tak ročně díky nim může dát život dalším generacím. První a druhou březnovou neděli se daly dohromady desítky dobrovolníků z řad hráčů geocachingu, aby znovu po roce pomohli Ochraně fauny ČR se zajištěním stavby žabích přechodů na Příbramsku. Nejdříve postavili zábrany z fólie v Čenkově a Sudovicích, v neděli 8. března pak v obcích Drhovy a Prostřední Lhotě.
Přechody staví už dvacet let
Na sjednanou hodinu se na místa sjížděli keškaři z mnoha míst, Pavel Křížek, ředitel neziskové organizace Ochrana fauny ČR, jim předtím přivezl potřebné nářadí včetně fólií a pak se několik desítek nadšenců vrhlo do stavby zátarasů. Podél fólie, které se mírně uloží do země, se po několika metrech vloží kbelíky do úrovně terénu, kam pak padají migrující obojživelníci. Všem šla práce pěkně od ruky – jedna parta hloubila rýhu pro fólii, druhá kopala jámy pro kbelíky a další natahovala a zajišťovala fólii. Když skončili, přejeli na další místo.
„Přechod tady v Čenkově budujeme přes dvacet let. Žáby zimují ve svahu v lese a když se oteplí, hromadně se přesouvají k rybníku za cestou. Migrace do rybníků je masivní, a pokud by tady nebyly zábrany, spousty žab by skončily pod koly aut,“ řekl nám na místě Pavel Křížek, který je nejen šéfem Ochrany fauny, ale sám ji i založil. Ta momentálně sídlí v Hrachově a pobočku má i ve Voticích, kde původně stanici pro zraněná a handicapovaná zvířata včetně ekocentra vybudoval. Obojživelníky uvízlé v kbelících pak každý den další dobrovolníci přenášejí do rybníku. O tom všem se vedou záznamy, kde se uvádí nejen počet jednotlivých druhů obojživelníků, ale třeba i jaké bylo toho dne počasí. Samotní keškaři se při práci ptali na to, do kdy se přechody na místě nechávají. Když se dozvěděli, že hromadná migrace v závislosti na počasí trvá zhruba deset dní, poté se ještě fólie nechají na místě několik dní a potom se vše uklidí, bylo jim divné, že na podzim se nechají obojživelníci napospas autům. Ale to není pravda. Od vody se obojživelníci rozlezou podle druhu do okolí, některé zůstanou i ve vodě a na zimoviště se vrací víceméně postupně. Už to prostě není hromadná migrace, jako na jaře.
Zrovna v Čenkově se nejčastěji objevují v kbelících ropuchy obecné, skokani hnědí, ale objevují se i vzácnější druhy, kterými jsou třeba rosničky, blatnice skvrnité, skokani štíhlí, kuňka obecná a občas i nejvzácnější druh čolka – čolek velký. Každým rokem stavěním přechodů pomohou dobrovolníci zachránit tisíce jedinců a pro lepší představu, jaký je výsledný efekt této činnosti – třeba jedna žába snese několik tisíc vajíček.
Ochrana fauny slaví 23. narozeniny
Stanice Ochrany fauny vznikla v roce 1998 a působí v rámci Středočeského a Jihočeského kraje na území pověřených úřadů Votice, Sedlčany, Dobříš, Příbram, Tábor a Soběslav. Služba na výjezdy pro zraněná zvířata funguje nepřetržitě 24 hodin denně. Záchrannou stanici pro volně žijící živočichy založil před 23 roky Pavel Křížek ve Voticích, kde je v létě otevřeno Motýlárium. V současně době stanice funguje v Hrachově. Každým rokem projde stanicí zhruba 800 zraněných živočichů nebo bezprizorních mláďat. Jejím posláním je tedy péče o zraněné volně žijící živočichy, jejich léčení a opětovný návrat do volné přírody. Od roku 2003 je stanice členem Národní sítě stanic pro handicapované živočichy. Ta sdružuje stanice z celé České republiky, které mají rozdělené své území působnosti, v nichž garantují péči o zraněné živočichy.
Pracovníci stanice také provádí záchranné transfery živočichů, kteří jsou ohroženi lidskou činností. To jsou například výše zmíněné přesuny obojživelníků, přenosy ptačích hnízd v polích ohrožených při sklizních nebo zabezpečení ohrožených stanovišť chráněných živočichů. Lektorky z Hrachova také jezdí do škol za dětmi s programy věnovanými ochraně přírody a centrum v Hrachově je od dubna do podzimu přístupné veřejnosti a během roku se tam konají i výstavy či koncerty a další společenské akce.
