• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Nejtěžší keška čeká na svého objevitele. Poznávací znamení: vypadá jako bábovka s rozinkami a je to meteorit

    23.2.2019
    Další fotky

    Sedíme na hvězdárně kdesi v Andách. Mrazivá, vysokohorská noc. Jasná noc, nepršelo zde celá desetiletí. Řídký vzduch se nepříliš dobře dýchá, ale podmínky k pozorování jsou ideální. Mraky jsou kdesi dole v údolí, v těchto výškách nebývá zataženo. Náhle oslnivá záře na několik vteřin ozáří okolní štíty. Nádherný bolid. Je zachycen kamerami a nyní začíná to hlavní. Zjistit, kde by mohl být. Dopadl nebo shořel? Mladý asistent se rozpačitě drbe za uchem. Pak telefonuje zkušenějšímu kolegovi, který si užívá zasloužené dovolené. Volejte do České republiky, hvězdárnu Ondřejov, tam už je den a jistě vám rádi poradí. Pošlete jim získané informace.

    Stejná scéna se může odehrát kdekoliv jinde na světě, ale všude je to stejné. Pokud si někde ve světě nevědí s pádem meteoritu rady, konzultují v mnoha případech problém s hvězdárnou na Ondřejově. Oprávněně. A pýcha na úspěchy českého, vědeckého pozorování meteoritů, je také oprávněná. V tomto směru patříme k absolutní světové špičce.

    Vše vlastně začalo sedmého dubna 1959 večer. Šedesát let. Kulaté výročí, které si zaslouží pozornost. První fotografická registrace celé dráhy pádu bolidu, snímaná kamerami, na pozorovatelnách v Ondřejově a v Prčicích, umožnila vypočítat, kam meteority spadly (meteorit se rozpadl na 17 částí) a následně čtyři z nich najít. Světové prvenství, kterým si kolektiv Zdeňka Ceplechy zajistil respekt badatelů po celém světě. Do pátrání byla zainteresována široká veřejnost, včetně učňů hornického učiliště v Příbrami, kteří se rádi do pátrání zapojili.

    Dva kosmické milníky. Kosmické závody mezi USA a SSSR stále napínavější!

     

    Dlužno říci, že hlavní těleso, o hmotnosti kolem sta kilogramů, nikdy nalezeno nebylo a stále čeká na svého nálezce. Pátrače předem upozorňuji, že se jedná o terén, který dokonale prověří jejich fyzickou stránku. Pevné boty a trpělivost. Jarní měsíce jsou nejlepší. Lze chodit po polích, dokud není zaseto a listí i tráva vám také příliš překážet nebudou.

    Něco přejte, bude padat hvězda! Hodně hvězdiček. V noci na pondělí nebe opět rozzáří Perseidy

    Najít kovový meteorit je celkem snadné. V porovnání s meteoritem kamenným, jako v tomto případě. Detektor zapíská a je hotovo. Zde je to jiné. Čím delší čas od pádu uplyne, tím hůře. Kamenný meteorit těsně po pádu připomíná chleba se spálenou kůrkou. Ta se však po letech erozí odrolí, a z meteoritu se rázem stane tuctový kámen, jehož význam může odhalit jen odborník. Meteority Příbram měly vnitřní hmotu světle šedivého zabarvení, se zřetelným odstínem do zelena. Sem tam rezavé šmouhy a skvrny, protože i v kamenném meteoritu je nějaký zlomeček železa. Jedná se o tzv. chondrit. Laicky řečeno, ze všeho nejvíce připomíná bábovku s rozinkami. Oválné chondry, maličké korálky, jiné struktury, barvy i mineralogického složení, než má jejich okolí.

    FOTO: Meteority Příbram

    Meteority Příbram - Dnes je jasná nocMeteority Příbram - hvězdárna OndřejovMeteority Příbram - pád meteoritu na kameřeMeteority Příbram - Hvězdárna Ondřejov, stará budovaMeteority Příbram - Zdeněk Ceplecha
    Další fotky
    Meteority Příbram - Metority PříbramMeteority Příbram - Mapa dopadu meteoritůMeteority Příbram - struktura kamenného meteoritu, krátce po dopadu

    Astronomové jsou jedni z mála vědců, kteří rádi spolupracují s amatéry a rozhodně je nepodceňují. Nikdo se vám nevysměje, pokud na hvězdárnu přinesete třeba kus spečené strusky, která se nějakým záhadným způsobem dostala na kilometry daleko od místa původu. Všímavost, zvědavost, zájem a trpělivost.  Pátračům přeji mnoho úspěchů.

     

     



    Nepřehlédněte