Podle křesťanské legendy zemřel svatý Vavřinec velmi krutou mučednickou smrtí, opečením na roštu, 10. srpna 258 n. l. Stalo se tak proto, že Vavřinec odmítl vydat církevní poklady římskému císaři Valeriánovi a místo toho je raději rozdal chudým. Noc po jeho smrti se potom na nebi objevila smršť světel – meteoritický roj později nazvaný Perseidy.
Přilétá ze souhvězdí Persea
Svoje jméno dostal podle místa, odkud zdánlivě vylétá, tj. ze souhvězdí nazvaného podle mytického řeckého hrdiny Persea. Ve skutečnosti je ovšem tak, že Země prolétá rojem částic, které v této části její oběžné dráhy zůstaly po průletu komety 109P Swift-Tuttle, která se naposledy poblíž Slunce objevila v roce 1992. Jedná se o periodickou kometu o průměru jádra 26 km z Halleyovy skupiny komet se současnou dobou oběhu 133 let, kterou v roce 1862 nezávisle na sobě objevili dva američtí astronomové, Lewis Swift a Horace Parnell Tuttle.
Nebezpečí nehrozí
Na rozdíl od katastrofický filmů prolétne naše Země tímto meteoritickým rojem bez jakékoliv škody. Ony meteority jsou vlastně jen prachoví částice menší než zrnka písku, která vstupují do naší atmosféry rychlostí 59 km/s, ve 120 kilometrech nad povrchem Země začnou hořet a tím i zářit a po několika desítkách kilometrů pohasnou. Na povrch Země nikdy nedopadnou, protože se při průletu atmosférou de facto vypaří.
Extrémně dobré podmínky k pozorování
Letos by pro pozorování Perseid měly nastat neobvykle dobré podmínky proto, že Měsíc bude v novu, takže meteory nepřezáří. Stačí tedy, aby nastala jasná noc a nebeské představení může začít. Pro opravdu úchvatný zážitek astronomové doporučují vypravit na místo bez světelného znečištění, ulehnout na záda na zem a začít se kochat vzácnou podívanou. Čím temnější místo si vyberete, tím víc meteorů pochopitelně uvidíte. A to prostým okem, dalekohled by vám spíše překážel. Co si budete přát, je pochopitelně už jen a jen na vás.
