Veřejnost často mylně zaměňuje chřipku s virovou infekcí horních cest dýchacích, kterou lze za tři dny vyležet. „V naší zemi je tato představa zakořeněná a nebezpečí chřipky se tak u populace zlehčuje. To je velká chyba, její příznaky jsou nezaměnitelné,“ říká MUDr. Martina Spaziererová, praktická lékařka pro děti a dorost z EUC Kliniky Kladno.
Nemoc začíná náhle a prudce celkovými projevy – zimnicí, vysokou horečkou, bolestmi kloubů, hlavy, celého těla a zvracením. Potíže jsou tak výrazné, že mnoho lidí může i zkolabovat. „Kašel se dostaví mnohem později, nemusí se však vyskytnout vůbec. Rýma pro chřipku vůbec není typická,“ vysvětluje lékařka.
Možnosti léčby jsou spíše podpůrné a ne příliš účinné. Optimální je tedy vhodná prevence. „Máme dvě možnosti, a sice opatření směřující k omezení šíření viru, především správná hygiena, omezení kontaktů s jinými lidmi, druhou možností je sezonní chřipková vakcinace. Očkování je jedinou spolehlivou ochranou, která zároveň brání šíření nemoci,“ dodává odbornice.
Od roku 2017 je dostupná nová vakcína, která je účinná proti čtyřem kmenům chřipkového viru. Představuje tedy lepší ochranu než dřívější tříkmenová vakcína a doporučuje ji Světová zdravotnická organizace.
Nejvhodnější čas na očkování je před začátkem chřipkové sezony, aby se stihly vytvořit protilátky – tedy na podzim. „U nás je chřipková epidemie od ledna do března s vrcholem v únoru. Ideální doba vakcinace je tedy v období od října do listopadu. Pokud i přes očkování dojde k onemocnění, je průběh vždy mírnější a bez komplikací. Nová čtyřvalentní vakcína není drahá, cena se pohybuje v rozmezí dvě stě až dvě stě padesát korun, starším a rizikovým lidem na ni navíc přispívá pojišťovna,“ uzavírá MUDr. Spaziererová. Potřebné informace nalezneme na www.euc.cz.
Tradiční čínskou medicínu využívá v posledních letech stále více lidí. MUDr. Rodion Schwarz, praktický lékař z Přílepské ordinace ve Velkých Přílepech má pro pacienty rady, jak na chřipku a nachlazení vyzrát. „Základem je vyvážená strava, dostatek tepla a odpočinku,“ říká. Přidává desatero, které bychom měli zařadit do svého života:
– Zaměřit se na povrch těla, nejen na teplé oblečení, ale i na péči zevnitř. V chladných měsících je tělo náchylnější k onemocněním. Energie se ukládá k spánku a regeneruje se. Proto je třeba ji dostat na povrch a cíleně vyvolávat energetické brnění. Vhodné je prohřát nohy v lavoru s horkou vodou a oblast ledvin prohřát suchým teplem (opřít se o topení či vyhřátá kamna nebo přiložit plátěný pytlík s ohřátou solí).
– Vařit zázvor. Číňané vypozorovali, že vařený zázvor má lepší léčivé účinky než syrový. Sice se zničí veškeré vitaminy, nikoli léčebné účinky. Ideální je zázvorová voda ze sedmi plátků. Bez medu a citronu!
– Při nemoci zapomeňme na citron! Kyselost citronu energii, kterou chceme dostat na povrch, naopak vtahuje dovnitř. Proto po odeznění hlavních příznaků nemoci třeba kašleme. Podle Číňanů je to jen nezvládnutá léčba nemoci.
– Dopřejme si teplé snídaně. Více než na nadměrný vitaminový doping bychom se v zimě měli zaměřit na vytváření vnitřního tepla. Základem jsou teplé snídaně v podobě vývarů a kaší, během dne pak lehce kořeněná jídla.
– Nezapomínejme na skořici. Že skořice zahřívá, je známá věc. Opravdové imunostimulační účinky nemá ovšem kůra, která se běžně prodává, ale větvičky. Dají se koupit ve formě čaje nebo tablet.
– Čerstvé ovoce a zeleninu jezme v zimě jen výjimečně. Čerstvé plody ochlazují organismus a to je přesně to, co nepotřebujeme. Způsobují, že se cévy dostatečně neprokrvují a tím nedávají průchod imunitě, když potřebuje vyrazit do boje.
– Nepotlačujme pocení. Když se tělo potí, znamená to, že se uzdravuje. Vytlačuje energii zanesenou škodlivinami (bakteriemi či viry) na povrch kůže, tedy z těla ven. Pocení nám ale často není příjemné. Potlačíme-li tento proces, koledujeme si o nepříjemné následky v podobě vleklých rým či bronchitid.
– Chraňme si celé tělo a nezapomínejte na ruce! Zatímco v létě do nás, podle Číňanů, vnikají bakterie a viry přes nos a ústa, v zimě je to kůže. Stačí tedy málo ponožek nebo vycházka v mrazu bez rukavic a nemoc na sebe nenechá dlouho čekat.
– Zchlaďme svou mysl. V chřipkovém období bychom si měli dát pozor na emoční vypětí, které přehřívá náš systém. Když do takového „terénu“ vnikne chlad, nemoc nastupuje i při sebemenším impulzu mnohem silněji.
– Moc nepracujme. Dovolme si víc odpočinku. Na podzim se i příroda připravuje k spánku a my bychom měli v aktivitách polevit. To se těžko vysvětluje zaměstnavateli, pokud to ale situace aspoň trochu dovolí, měli bychom náročné povinnosti odsunout na jaro.
Zdroj: týdeník Naše rodina
