Tento bůh, o kterém se zmiňují především východoslovanské zdroje, je pro nás stále velmi tajemným. Nejen proto, že o něm máme jen kusé informace, ale zejména proto, že některé údaje naznačují, že by se mohlo jednat o kult nikoho menšího, než byl římský císař Marcus Ulipius Traianus (98 – 117).
V oblasti civilní správy proslul rozsáhlým stavebním programem, kterým změnil tvář Říma. Nechal postavit řadu památek jako Trajánovo fórum nebo Trajánův sloup. Ovšem, svých největších úspěchů nedosáhl na poli architektury, nýbrž na poli válečném. V roce 101 podnikl trestnou výpravu proti dáckému králi Decebalovi, jehož vojsko porazil v následujícím roce v bitvě u Tapae a do roku 106 si podmanil celou Dácii. Z dalších vojenských úspěchů jmenujme například anexi království Nabatejců a jeho postup až k Perskému zálivu.
Římská říše se tak za jeho vlády rozprostírala od dnešního Skotska až po Irák. Po své smrti v roce 117 byl prohlášen za boha a jeho ostatky uloženy pod Trajánův sloup.
Římský císař dokonce slovanským bohem
Právě pro jeho válečná tažení směrem na východ se někteří odborníci domnívají, že se touto cestou legenda o něm dostala až ke slovanskému lidu. Avšak, je potřeba si přiznat, že možnost zbožštění římského císaře a jeho přijetí za svého boha Slovany je spíše nepravděpodobná. Kdo byl tedy bůh Trojan?
Démonem podsvětí
Jedna z dalších teorií říká, že Trojan byl vlastně tříhlavým božstvem souvisejícím s polabským Triglavem. Z jihoslovanského folklóru je pod názvem Trojan chápána obávaná trojhlavá démonická noční bytost, požírající jednou hlavou lidi, druhou dobytek a třetí ryby. Možná proto se někdy vyvozuje, že byl Trojan bohem souvisejícím s podsvětím, podobně jako třeba Veles. V jiných případech však bývá jeho význam degradován na pouhou démonickou bytost. O jeho pravé tváři se už nejspíš mnoho nedozvíme.
