Galerie Nová síň v centru Prahy bude do 19. května patřit pozoruhodným dílům přední české sklářské výtvarnice Gizely Šabókové, absolventky atelieru profesora Stanislava Libenského. Galerie, která sídlí nedaleko Národního divadla, je otevřena denně mimo pondělí od 11 do 18 hodin.
Výstava Torza vznikla u příležitosti životního jubilea Gizely Šabókové a zároveň jde o její první samostatnou výstavu v České republice po téměř dvaceti letech. Příznivcům současného umění se tak naskytne výjimečná příležitost k osobnímu setkání se všemi polohami tvorby renomované autorky, jejíž práce jsou zastoupeny ve význačných veřejných i soukromých sbírkách u nás i po celém světě.
Výstava Torza představí velké tavenice ze skla, ale i kresby, vitraje, stavované sklo, vázy – ze všech etap dosavadní kariéry autorky. V tomto ohledu bude výstava do jisté míry retrospektivní, a to i díky zápůjčkám ze soukromých sbírek. Název výstavy odkazuje k torzům v životní velikosti, citlivě vyřezaným a vysekaným ze skleněných bloků, která jsou autorčiným podstatným výrazovým prostředkem posledních dvou dekád a samozřejmě nebudou v expozici chybět.
„Stala jsem se sklem. Někdy jsem křehká, někdy se zlomím, někdy svítím. Někdy někoho pořežu, někdy se rozsekám. Tak moc jsem v něm ponořená…,“ říká sama Gizela Šabóková.
Výstava je nejen ohlédnutím za tvůrčím životem Gizely Šabókové, ale i předzvěstí její chystané biografie, která bude publikována letos na podzim. „Na knize spolupracuji se Sylvou Petrovou, Richardem Drurym a Renatou Kalenskou. Grafického návrhu se ujal skvělý tvůrce knih Robert V. Novák. V rozsáhlé publikaci se objeví i doposud nezveřejněné snímky ze života atelieru profesora Stanislava Libenského na VŠUP,“ dodává výtvarnice.
Gizela Šabóková (*1952 v Nových Zámcích) během svého profesního života získala několik ocenění, včetně hlavní ceny celosvětového ocenění Vessels muzea v japonském Koganezaki v roce 2000.
V 80. letech vytvořila nespočet prací propojených s architekturou, například 13 velkých vitrají pro zrekonstruovaný dům v Týnské ulici čp. 1, který patří do historického komplexu budov zvaného Ungelt v Praze (spolupráce s arch. Jaroslavem Benešem).
Nejvíce prací v této době zrealizovala v tandemu s kolegou Jaromírem Rybákem. Jejich práce byly úspěšné i přes politickou neangažovanost obou umělců a také díky tomu přežily až do dnešních dnů. Za zmínku stojí např. čelní okna v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.
Gizela Šabóková se pravidelně zúčastňuje veletrhů umění, například Brafa Brussels, PAD Paris, Sofa Chicago, a od roku 1985 bývá hostem na Mezinárodním sklářském sympoziu IGS v Novém Boru. Během posledního ročníku v roce 2021 představila sérii figurálních, sklářskými pudry dekorovaných foukaných váz.
Nezanedbatelnou činností Gizely Šabókové je výuka v oboru ateliérového skla a malby na sklo. Od přelomu 80. a 90. let působila například v Pilchuck Glass School ve Washingtonu, Sheridan College v Torontu, v Centre del Vidre de Barcelona ve Španělsku nebo v Atelier du Verre de Sars-Poteries ve Francii.
Zdroj: 2media
