• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Stále více oblíbené komunitní zahrady. V Ústí vznikla na nevyužitém městském pozemku

    3.8.2020

    Dýně, rajčata, okurky, kedlubny a další plodiny si mohou lidé vypěstovat na komunitní zahradě v Ústí nad Labem, která se nachází mezi panelovými domy na Severní Terase. Spolek Žížala na Terase před třemi lety požádal město o přetvoření nevyužitého městského pozemku na místo určené k relaxaci a aktivnímu odpočinku.

    „Řada lidí ani nemá svůj záhonek, není prioritní pěstování jako takové, ale zkrátka potkávat se a poznávat se mezi sebou a vypadnout třeba z bytu,“ uvedla Marta Šašková, která projekt zastřešuje. Velkou výhodou podle ní je, že lidé mají zahradu většinou v dochozí vzdálenosti.

    Zahradu využívají všechny věkové kategorie. Podle Šaškové je členy spolku okolo 20 lidí, kteří využívají pozemek se svými rodinami.

    Komunitní zahrada neslouží tedy jen jako místo k odpočinku a činnostem, které k zahrádkaření patří, konají se na ní i různé akce pro veřejnost. Šašková by si přála, aby časem zahrada sloužila například jako prostor pro dětské výtvarné kroužky.

    Vyhlídku v Ústí nad Labem opakovaně ničí vandalové. Nainstalovali tam fotopasti

    Součástí pozemku je ohniště, toaleta a přístřešek, kde jsou umístěny věci pro zahrádkáře. Nechybí ani posezení, houpačka a pískoviště pro děti.

    Vzhledem k tomu, že je pozemek města, může se podle Šaškové stát, že pronájem bude ukončen v případě, že pro něj město najde jiné využití. Jedním z návrhů bylo třeba parkoviště.

    Seniorka, která zahradu navštěvuje, bydlí nedaleko v panelovém domě. Na zahradu chodí, aby se dostala do přírody. „Neuspokojovalo mě chodit do parku si sednout na lavičku a dívat se na lidi, jak korzují nebo posedávají. Mě tady ten aktivní odpočinek moc vyhovuje,“ řekla uživatelka zahrady.

    Maminka na mateřské dovolené zahradu navštěvuje proto, aby zabavila sebe i své děti. „Nejčastěji si tady děti hrajou, já se hrabu v hlíně. Chtěla jsem třeba, aby děti viděly, jak něco roste. Chtěla jsem tu mít maličkou úrodu, je to něco jiného, než když si člověk nakoupí v obchodě,“ řekla další členka spolku.

    Další komunitní zahrada je v Krásném Březně. Podle Šaškové si na online mapě mohou dát lidé vědět, kde je o vytvoření podobného prostoru největší zájem.

    vera/čtk

    Hraboši se z obilí stěhují i do cukrové řepy nebo kukuřice. Zemědělci v Ústeckém kraji považují stav hrabošů za kritický



    Nepřehlédněte