Pacienti jsou často pod vlivem alkoholu či se jedná o lidi se závislostí, což komplikuje i předání pacientů na specializované pracoviště. „Psychiatrické nemocnice totiž až na výjimky odmítají přijmout pacienty pod vlivem jakékoliv návykové látky,“ sdělila mluvčí.
Mezi případy, kdy lidé chtějí dobrovolně ukončit život, převažují muži, letos už jich bylo přes 440, ženy chtěly spáchat sebevraždu ve více než 310 případech. „Sebevraždy mají statisticky pomyslný vrchol ve věku pozdní adolescence a na počátku třetí dekády, druhý vrchol pak nastupuje ve věku nad 65 let, kdy se často jedná o tzv. bilanční sebevraždy,“ uvedla Effenbergerová.
Podle ní v adolescenci představují sebevraždy druhou nejčastější příčinu smrti. Nejčastějším motivem bývají vztahové problémy (v rodině nebo partnerské krize) a problémy ve škole.
Způsoby sebevraždy se liší podle věkové kategorie a pohlaví. „Mladší lidé, zejména ženy, volí otravu léky – nejčastěji hypnotiky, sedativy nebo antidepresivy, ale také analgetiky. Výjimečné nejsou ani skoky z výšky či pořezání zápěstí. Muži v produktivním věku a senioři volí spíše sebevraždu oběšením nebo střelnou zbraní,“ dodala mluvčí. Dalšími způsoby, se kterými se záchranáři setkávají, jsou skok pod vlak či pod kamion, náraz do pevné překážky v rychle jedoucím autě, otrava výfukovými plyny a další. Smrtí může dle Effenbergerové skončit (a velice často i končí) i takzvaný demonstrativní sebevražedný pokus.
Lidem se zdravotními potížemi, a to i s těmi psychickými jsou k dispozici operátoři Call centra na čísle 800 888 155, kteří mají kontakty na případnou další odbornou pomoc.
Zdroj: čtk
