Poradna u Tadeáše
Děkuji za váš dotaz, vnímám váš strach a obavy o syna. Situace se může zdát bezvýchodná, pojďme tedy na situaci nahlédnout v následujících řádcích.
Pro začátek: jakékoliv usnesení vlády v nouzovém stavu nebrání tomu, aby fungovala soudní rozhodnutí a dohody ohledně výchovy dětí, a rodiče mají povinnost se podle nich chovat. Výjimkou jsou jen případy, kdy jeden z rodičů je v karanténě, ta dovoluje dítě nepřevzít i nepředat.
Pandemie a nouzový stav ale tak jako tak významně zasahují do života dětí, které mají rodiče ve střídavé péči. Někteří rodiče odmítají dítě vydat, někteří zase ho převzít. Děti tak uvázly nejen za hranicemi okresu, ale i v nových rozepřích rodičů, které se vlivem situace znova rozhořely.
Střídavá péče není o vyřizování účtů mezi bývalými partnery, ale o vzájemné komunikaci mezi rodiči, o zdravém rozumu. V současné době je součástí péče o dítě i to, aby nepřicházelo o možnost vídat svého druhého rodiče a zažilo co nejméně újmy, když už se nemůže setkávat se svými vrstevníky ve škole.
Střídavá péče je ale vždy náročná pro všechny zúčastněné, její základní podmínkou je schopnost komunikace a domluvy o běžných provozních věcech. Co dítě potřebuje koupit, na jakou školu bude docházet, jak bude trávit volný čas… To ostatně bývá i ve fungující rodině občas zdrojem nesvárů.
Důležité je zajímat se o to, jak si danou situaci představuje samo dítě, pokud je toho vzhledem k věku schopno. Kontakt se synem zkuste na dálku, prostřednictvím telefonu a videohovorů. Pro dítě je zátěží samotný rozvod rodičů, neměli bychom jim to komplikovat více, než je nutné. Ve střídavé péči toho na dítě může být více, než si samotní rodiče dokáží představit – balení svých věcí a stěhování v soudem stanovených intervalech, nové bydlení, nová rodina, často noví sourozenci a další příbuzní, odlišný chod domácnosti a nutnost přizpůsobení. To vše může dítě vnímat jako ztrátu stability, stres, otřesení vlastními jistotami.
Rád bych návodně odpověděl na váš dotaz. V současné době je řešení situace komplikované, činnosti soudů i Orgánu sociálněprávní ochrany dětí jsou značně omezené. Nejsem zastáncem silových řešení na úkor dohody, avšak mediace v současné době téměř neprobíhají. Je dobré své stanovisko na chvíli upozadit a zabývat se pohledem protistrany, už to může ledascos odkrýt, vysvětlit a vyjasnit motivy takového počínání, které mohou pomoci s hledáním řešení a smíru. Dalším krokem může být společná diskuse nad možnostmi a očekáváními. Pokud by ani tato varianta nebyla umožněna, doporučuji vyhledat pomoc prostřednictvím neziskových a právních organizací, které se touto problematikou zabývají.
Info box
Jmenuji se Tadeáš Samuel Zborník a jsem absolventem magisterského studia psychologie. V současnosti pracuji jako terapeut v zařízení Psychologie Můstek v Praze a jsem doktorandem adiktologie na 1. Lékařské fakultě UK.
Těším se na vaše podněty ke společnému zamyšlení. Své dotazy či podněty, prosím zasílejte na e-mail [email protected].
Váš Tadeáš
