Zamilovanost jako něco „špatného“
Láska není nikdy špatná, říkává se. Jak by také mohla. Jde o vztah k životu, vztah k sobě, ale také ke druhým. Láska je ve společnosti vnímaná hlavně coby přitažlivost k nějakému člověku na emoční nebo sexuální bázi. Může být také nešťastná, k čemuž dochází v případě, kdy láska není naplněná.
Láska mezi studentem a učitelem může být ale převážně platonická. Platonická láska není skutečná – chováme ji často k lidem nebo ikonám, které jsou nám blízké a které obdivujeme. Mladým studentkám jsou sympatičtí často již o trochu starší učitelé anebo profesoři. Vidí v nich právě moudrost, inteligenci a životní nadhled, který postrádají u svých vrstevníků. Atraktivitu ale mohou samozřejmě vzbuzovat i mladí učitelé.
To u chlapců – studentů bývá situace trochu odlišná. Jsou často přitahováni spíše výhradně mladými učitelkami, ve kterých vidí ikonu ženské dokonalosti. Často v nich také mohou spatřovat vzor inteligence a sex appealu. Studenti mají tím spíše erotické fantazie o svých učitelkách, zatímco u studentek to bývají fantazie spíše emotivní.
Dobrá motivace do učení
V každém případě má tato nechtěná přitažlivost jedno společné. A to, že studenti, kteří jsou zamilovaní do svých učitelů, pracují víc pilně než ti ostatní. Snaží se přece vypadat v očích svého vzoru co nejlépe, plnit úkoly, vyčnívat nad ostatními v daném předmětu nebo předmětech. Takže není taková platonická láska na škodu, neb alespoň motivuje studenta nebo žáka k lepším výkonům.
Co když se to vymkne kontrole
Takové případy se nestávají často, občas se však něco takového stane na střední nebo vysoké škole a pak se takové případy často medializují. Takový může být příběh dvaatřicetileté Jany, která se zamilovala do svého muže ještě jako studentka. Dnes s ním ale má dvě zdravé děti.
Začalo to nevinně
Jana byla ještě studentkou na střední škole. Do profesora na chemii se zamilovala hned. Bylo jí tehdy 17 let. Připadal jí dokonalý, vtipný, milý, samozřejmě vzdělaný a chytrý. Jenže profesorovi bylo o dvacet let více, v té době asi 37 let. Sblížili se postupně ve druháku, ale jen v kamarádské rovině.
„Stýkali jsme se každý den a povídali si po večerech, nikdo o tom nevěděl. Trvalo to tak až do třeťáku. Tehdy už to nešlo vydržet a my se spolu vyspali,“ vypráví Jana, která přišla s profesorem chemie o panenství. Chodili spolu tajně až do maturity a i když to neřekli veřejně, spolužáci a ostatní profesoři k ní začali být vyloženě nepřátelští.
Škola jako noční můra
Takže do školy už Jana chodila jako za trest. Musela snášet neustálé posměšky. Když to pak zjistili po maturitě i rodiče Jany, brali to jako zradu. Jana před nimi svůj vztah dlouhou dobu tajila. Pak se odstěhovala za svou láskou a s rodiči asi dva roky nemluvila. Pak se ale dostala do situace, na kterou ještě nebyla připravená.
Musela pracovat, starat se o domácnost, učila se po nocích na přijímačky na vysokou. První hádky na sebe nenechaly dlouho čekat, a tak rozchod přišel brzy. Jana si našla podnájem a začala od nuly. Studovala a po nocích pracovala, aby se uživila. Do toho dávala dohromady svůj vztah s rodiči.
