Narodil se 24. června
K tomuto datu jako ke dnu narození Jana Křtitele došli v prvních stoletích našeho letopočtu církevní otcové. Usoudili, že se narodil právě půl roku před Kristem, tedy téměř na letní slunovrat. Snad je v tomto ohledu ovlivnila i malá biblická nápověda. Podle ní totiž Jan Křtitel řekl, že on se bude po svém příchodu zmenšovat, zatímco Ježíš zvětšovat – přesně jako to odpovídá zkracování a prodlužování dne po slunovratech.
Svatojánská postýlka
Den narození sv. Jana Křtitele se proto také dříve považoval za „druhé Vánoce“, byť u nás dnes v pozapomenuté. Děti by však jistě uvítaly obnovení někdejšího obyčeje – stlaní postýlky pro tohoto světce. Dělávalo se to tak, že se pod stůl nastlala čerstvá mateřídouška a přikryla se bílým ubrusem anebo se nasypala do malé podušky, aby vznikl polštářek. Na tuto „postýlku“ se položily obrázky svatých, obrázek sv. Jan Křtitele doprostřed. Děti věřily, že sv. Jan chodí tuto noc po světě a v uchystané postýlce si odpočine. Ráno našly postýlku trochu pomačkanou a pod obrázky peníz, který tam přichystali dospělí jako odměnu svatého Jana za poskytnutí noclehu.
Živil se kobylkami
Kazatelem se Jan Křtitel stal ve věku asi třiceti let poté, co nějaký čas prožil v poušti jako poustevník. K obživě mu tam sloužil jen med divokých včel, kobylky a kořínky rostlin. Hlásal askezi a očištění se od hříchů, které rituálně prováděl omytím v řece Jordán. Tak pokřtil i Ježíše Krista. V jednom ze svých kázání napadl krále Héroda Antipu, syna krále Héroda Velikého, který nechal po Kristově narození vyvraždit všechny novorozené chlapce.
Jan Křtitel krále káral za to, že zapudil svoji manželku Phasaelis, aby se mohl oženit se ženou svého bratra Herodias. Ta Hérodova bratra Filipa předtím opustila. Do nového manželství s sebou přivedla dospělou či téměř dospělou dceru Salomé. Ani Herodias samozřejmě nebyly prorokovy výčitky po chuti. Co kdyby ji král na jejich základě opustil? Hérodes si přitom Jana Křtitele předtím oblíbil a rád naslouchal jeho kázání, nyní ho však musel pro jeho pobuřující výroky nechat alespoň uvěznit. Herodias by však kazatele pro jistotu viděla raději rovnou mrtvého.
Ženský komplot
Zosnovala tedy komplot. Využila při něm fakt, že se její dcera králi velmi líbí a že král chce, aby mu zatančila na jeho narozeninové hostině. Jeho touha vidět Salomé tančit byla tak silná, že jí slíbil za tanec cokoliv, i kdyby to mělo být půl království. Salomé nevěděla, o co si říct, a tak ji matka poradila, aby si přála hlavu Jana Křtitele. Král, ač nerad, musel vyhovět. Slib je slib, zvlášť pak královský. Nechal tedy kazatele ve vězení setnout a jeho hlavu přinést na míse. Možná mu ale nakonec přišlo toto přání vhod. Zbavil se tak buřiče, který by také mohl k povstání proti králi zvednout celou zemi.
V zásadě však Herodes zřejmě nebyl krutý král. Když se před ním zanedlouho objevil další prorok – a potencionální buřič – Ježíš Kristus, rozhodl se jeho život ušetřit. Paradoxně ho tak ale poslal na smrt podstatně krutější než je poprava stětím.
