Alexandr Romanovič Běljajev k této kvalitě nesporně patří. Narodil se 16. 3. 1884 ve Smolensku. V Rusku byl sice tehdy jiný kalendář, ale to není podstatné. Původně sice na přání otce odešel do kněžského semináře, ale jeho vztah k literatuře a divadlu ho přesvědčily, že to není to pravé ořechové.
Na hranici dospělosti začal studovat a vystudoval práva. Být advokátem znamenalo i tehdy existenční jistotu a mladý Běljajev měl dostatek financí k tomu, aby mohl cestovat po Evropě. Itálie, Francie. Francouzština se tehdy na ruských školách vyučovala, Jules Verne byl ikonou dobrodružné literatury, a Běljajev si nepochybně přečetl knihy svého velkého vzoru v originále. Byl jimi zcela jistě uchvácen. Jaká škoda, že si s ním už nemůže promluvit.
Nikdo nepřekročí svůj stín a nedokázal to ani Jules Verne. Patřil do devatenáctého století a doba, o které psal, se pomalu ale jistě stávala realitou. Běljajev se krátce před vypuknutím první světové války vrátil domů. Tuberkulóza byla tehdy velmi vážné onemocnění, ale v tomto případě mu paradoxně zachránila život. Nemusel do války, a i přes trvalé zdravotní postižení nad tuberkulózou zvítězil. Občanskou válku přežil v závětří kanceláře, na správě moskevských pošt a konečně se mohl začít věnovat vlastní tvorbě.
V roce 1925, v časopisu Vesmirnyj sledozpyt, vydal svůj první román, kterým prorazil na první dobrou. Hlava profesora Dowella. Děsivý příběh šíleného vědce, který udržuje naživu hlavu svého kolegy a nutí ji řešit jeho vědecké problémy.
Následoval Ostrov ztracených lodí a Poslední člověk z Atlantidy. Další, velmi úspěšný román, s názvem Člověk obojživelník, byl přeložen do mnoha jazyků a několikrát i zfilmován. V roce 1931 se přestěhoval do Carského Sela u Leningradu. Následovala kniha, Prodavač vzduchu, a Skok do prázdna. V krátkém sledu přišly i další knihy. Celkem napsal sedmnáct románů.
V roce 1940 znovu onemocněl, a protože byl člověk opravdu zvídavý, nechal si ledvinu operovat jen v lokální anestézii a celý výkon sledoval v zrcadle. Když v roce 1941 obsadili Carské Selo nacisté, podrobili těžce nemocného spisovatele brutálnímu výslechu, na jehož následky 6. 1. 1942 zemřel. Knihy Alexandra Běljajeva jsou velmi cenným přínosem v žánru, který rozvíjí lidskou fantazii a rozhodně by neměly v knihovně milovníků vědecké fantastiky chybět.
