Dívka na prahu dospělosti a starý muž. Dokonce velmi starý muž. Co je může vzájemně přitahovat? Ten většinový pohled je předem daný. Vypočítavá mrcha, která jde jen po penězích a chlípný stařec, kterému ujíždí poslední vlak. Co s tím? Kde je nějaká časová hranice? Kdo ji stanoví? Od kolika let se z obdivovaného štramáka, který je hodnocen podle počtu skalpů svých partnerek, stává existence, která by měla místo probdělých a vášnivých nocí raději krmit ptáčky v parku? Romeovi bylo patnáct a Julie byla dokonce nezletilá. Dojemný příběh, který není odsuzován, protože vznikl v mysli geniálního dramatika. A co takhle Johann Wolfgang Goethe a Ulrika von Levetzow?
Když se v roce 1821 tihle dva v Mariánských Lázních seznámili, bylo básníkovi již více než sedmdesát a Ulrice sedmnáct. Věkový rozdíl padesát pět let. Ulrika si na jejich první setkání, v roce 1806, pochopitelně nepamatovala. Byly jí teprve dva roky. Do jejich životů výrazně zasáhl počátek i konec napoleonských válek. Goethe se účastnil na pruské straně prohrané bitvy u Valmy v roce 1792, a otec Ulriky padl v bitvě u Waterloo, v roce 1815.
Třebívlické panství na Litoměřicku, zde Ulrika prožila prakticky celý svůj dospělý život. Vyrůstala v Lipsku a ve Štrasburku a do Mariánských Lázní doprovázela svoji matku Amálii. Krátký, milostný románek, se spoustou dopisů a nádherných darů, byl brzy ukončen zásahem příbuzenstva na obou stranách. Jejich nátlak nebyl zřejmě nijak drsný, nicméně splnil svůj účel. Básník svůj smutek vyjádřil v díle, Mariolázeňské Elegie, opustil v roce 1824 Čechy, a již se nikdy nevrátil. Jejich příběh vstoupil do historie jako symbol lásky v každém věku.
Ulrika se odstěhovala ke své matce Amálii do Třebívlic, a doživotně zůstala velikému básníkovi věrná. Nikdy se neprovdala. Její matka však ano. V roce 1842 se provdala za hraběte Františeka Josefa, z Klebelsbergu. Byl to český šlechtic, velký mecenáš Národního muzea a Ulrika nalezla smysl svého života v mecenášství a dobročinnosti. Její filantropie vedla k založení školy pro nezaopatřené dívky. Od roku 1868 již panství spravovala sama. Její bohatý a smysluplný život se uzavřel ve velmi vysokém věku, 13. 11. 1899.
