Možná si ještě pamatujete z Jiráskových Starých pověstí českých tu o velkomoravském knížeti Svatoplukovi a o třech prutech, pomocí kterých svým synům vysvětlil, jak se spojit dohromady a vyhrát, nebo alespoň neprohrát.
Česká premiéra černé komedie MASH. Ale i silné milostné příběhy plné emocí: Čapek a Olga a Víra! Láska! Naděje? To jsou tři atraktivní novinky, které Vršovické divadlo MANA chystá na léto.
Pro starší generaci to byl postrach u maturity z jazyka českého. Nudný, nezáživný patron, který deptal psychiku studentů děsivě dlouhými a detailními popisy naprostých samozřejmostí. Vesnická chalupa, kůň s postrojem, vojenský kabát. Vše vyfotografoval svýma očima a přenesl na papír. Dvacet stránek je na takový popis akorát. Byl svorně a hromadně nenáviděn studenty, kteří by se místo psaní čtenářského deníku raději váleli na plovárně.
Narodil se 16. března 1885 v budově bývalé radnice v dnešní Dubějovické ulici v Trhovém Štěpánově čp. 51.
Příběh známý z českých čítanek. Díky Jiráskovým Psohlavcům se stal Jan Kozina českým národním hrdinou, stojícím jen nedaleko od Jana Žižky či Roháče z Dubé. I když Chodové statečně bránili svá stará privilegia, jejich boj s vrchností byl však marný.
Kdo by neznal nesmrtelný příběh rytíře Dalibora. Tuctová postava středověkého vladyky, jakých počítá česká historie na tisíce, žije v našem povědomí ještě po 500 letech. Může za to romantické národní obrození, které z kozojedského pána udělalo mučedníka, i když ve své době byl jen celkem obyčejným lapkou. Jako zemského škůdce Dalibora zavřeli do bašty pražského hradu a po vynesení královského rozsudku si jej odvedl kat.
Jmenoval se František Vladislav Hek a na svět přišel 11. dubna 1769 v Dobrušce v rodině tamního kupce. Alois Jirásek jeho autobiografii použil jako předobraz hlavního hrdiny svého románu „F. L. Věk“. Teprve jeho televizní zpracování ze začátku sedmdesátých let mu však přineslo tu pravou popularitu.
