Expozici připravilo Muzeum Mladoboleslavska ve spolupráci s Krkonošským muzeem v Jilemnici. Výstava představuje přehled drahých kamenů a dalších nerostů používaných v období pravěku na území Pojizeří, Českého ráje a Podkrkonoší.
Drobná plastika z pálené hlíny je podle znalce ze druhé poloviny 15. století a poputuje proto do Severočeského muzea v Liberci.
Fenka vyhrabala u Ústí na Vsetínsku hrneček se stovkami stříbrných pražských grošů ze 14. století. Majitel zvířete cenný archeologický nález odevzdal, nyní jej zkoumají odborníci Muzea regionu Valašsko. Po ukončení všech potřebných rozborů si bude moci nález prohlédnout i veřejnost.
Jelikož větší část naší planety pokrývají vodní plochy, můžeme se právem domnívat, že se na jejich dně nachází mnoho tajemství a doposud neodhalených, často navíc záhadných artefaktů z minulosti.
U obce Bražec na Karlovarsku pracují v těchto dnech opět archeologové. Zkoumají místo, kde dříve stál středověký hrad ze 13. století, jenž pravděpodobně zanikl za husitských válek. Práce v místě, které bylo do roku 2016 součástí vojenského újezdu, navazují na předchozí výzkumy, informoval archeolog karlovarského muzea Jan Tajer.
Aplikování make-upu máme spojeno s moderní dobou, pravděpodobně ho ale používali i naši předkové z doby kamenné. Poukazuje na to nález ze Slovinska datovaný do období mezi 4350 až 4100 př. n. l.
Grabštejn prochází od 90. let 20. století rozsáhlou rekonstrukcí. Stavební práce přinesly záchranné archeologické výzkumy, při kterých se nashromáždil obsáhlý soubor archeologických nálezů; část jich je teď na hradě k vidění.
Pracovníci brněnského Ústavu archeologické památkové péče odkryli v katastru Mutěnic na Hodonínsku část velkomoravské vesnice. Kromě bývalého obydlí tam našli také kostry zvířat.
Prsteny jako magické předměty jsou v podvědomí lidí uloženy již celé věky. Asi nejvíce si vzpomínáme na Pána prstenů nebo Arabelu. Ale naši předci skutečně věřili v magickou moc těchto předmětů.
Názvy ulic jako Příkopy, U hradeb, Na valech, Mezibranská jsou památkami na dobu, kdy byla Praha obehnána příkopy, valy a hradbami. Systém opevnění se postupně vyvíjel od 9. století celé tisíciletí. Nejvíce si na něm dal záležet náš Otec vlasti Karel IV., když začal stavět Nové Město pražské. Vytvořil tak velkolepý koncept, který naše hlavní město povznesl do výšin předních evropských metropolí. Postavil i Hladovou zeď.
