Byly zde husté „hvozdy“. A hrádek, urození páni. Lesy ale natolik krásně husté, že se to tu hemžilo loupežníky, také těmi Petrovskými. A tak vznikaly i krásné lidové pohádky. Ale skutečnost? Ta už tak pohádková nebyla. Nádherné zelené oáze se začalo přezdívat „na Vidrholci“. Dnes je realita pohádkovější. Vilám mezi vzrostlými chráněnými stromy se přezdívá zcela jinak – „na Floridě“.
Pražskou čtvrť Modřany najdeme na jihu Prahy ve čtvrté městské části. Spolu s přilehlými Komořany, Kamýkem, Cholupicí a Točnou tvoří obvod Prahy 12. Modřany se rozkládají v bezprostřední blízkosti toku řeky Vltavy, což zřejmě, mimo jiné, vedlo naše dávné předky, a to již před třemi tisíci lety, k oblibě této lokality. Byly zde skutečně atraktivní, velice příhodné podmínky pro obživu, například formou rybolovu, sběrem škeblí nebo rozvojem zemědělské výroby.
Familiárně se mu říká Ötzi, vědecky Homo tyrolensis, a jde o přirozeným způsobem vzniklou mumii muže, který žil v době měděné mezi lety 3400 a 3100 před n. l. zřejmě kdesi v podhůří Ötztalských Alp na pomezí dnešní Itálie a Rakouska. A jeho život nebyl vůbec lehký…
Osm metrů hlubokou středověkou studnu a další pozůstatky starší zástavby našli archeologové při záchranném výzkumu v bývalé škole v ulici Na Náměti v Kutné Hoře. Město chce budovu přestavět na kulturně vzdělávací středisko a knihovnu. Projekt je vzhledem k archeologickým nálezům nutné upravit, řekla místostarostka Silvia Doušová (STAN Šance pro Kutnou Horu).
V severní části Přezletic u Prahy se nachází prehistorické sídliště člověka vzpřímeného Zlatý kopec. Archeologové zde našli důkazy o prvním broušení, o nejstarším obydlí na našem území nebo o nejstarším používání ohně. Vyroste zde nyní archeopark?
V Chodově začal antropologický průzkum ostatků prvního starosty Karla Fenkla a jeho rodiny. Na místě, kde byl podle historických pramenů s rodinou pochován, našli archeologové na začátku roku čtyři rakve. Až antropologický výzkum ale určí přesnou identitu všech nalezených ostatků, řekl městský historik Miloš Bělohlávek. Bývalý starosta Karel Fenkl stanul v čele Chodova v roce 1890. Zasloužil se o to, že se Chodov v roce 1894 stal městem a významným průmyslovým a společenským centrem regionu.
Kompletní obchodní korespondence liberecké firmy z konce 19. století se ukrývala na půdě domu v Kristiánově ulici v Liberci, který je určený k demolici. Zachycuje deset let jejího života od roku 1890, obchodovala s celým světem a už v té době měla zavedený telefon. Každá kniha zvaná Copir-buch zachycuje jeden kalendářní rok. Každá má asi 1000 stran, řekl archeolog Petr Brestovanský, který knihy nalezl při archeologickém průzkumu domu.
Ostatně se tak stalo v době, kdy každá cesta do exotických krajů byla ještě dobrodružstvím a smrt si vybírala své oběti nejen mezi cestovateli ale i v běžné populaci podstatně častěji a běžněji než dnes. A jako součást života, s níž si není třeba dělat zas až tak moc starost, to bral jediný přeživší, dnes téměř zapomenutý Carsten Niebuhr.
A neexistovala by, kdyby britský archeolog a egyptolog Howard Carter (9. 5. 1874 – 2. 3. 1939) neučinil objev století a nenašel hrobku faraona Tutanchamona. Na vědce, který začínal kopírováním egyptských svitků a maleb, to je úctyhodný výkon, který provázela jistě i závist. Má pověst o faraonově kletbě kořeny právě tady?
Pražské Klementinum, ve kterém sídlí Národní knihovna ČR, pořádá jedinečnou výstavu s názvem Co se skrývá pod podlahou. Výstava se koná v Galerii Klementinum do 10. listopadu 2019 a je věnována archeologickým pracím, které zde probíhaly několik let a přinesly mnoho zajímavých objevů. Klementinum totiž není jen perlou barokní architektury, jak jej dnes vnímáme, ale také místem obývaným více než tisíc let.
Nedaleko města Červený Kostelec, které se proslavilo díky pobytu spisovatelky Boženy Němcové, se nachází velice zajímavá zřícenina hradu Vízmburk, tyčící se na ostrohu nad ohbím řeky Úpy.
Jak se žilo našim předkům, jak bydleli, co jedli, co dělali ve všední i sváteční dny, čím se živili. To jsou otázky, na které dávají odpověď naše muzea pod širým nebem.
Archeologové s pomocí moderních technologií odhalili přesnou polohu pilířů Juditina mostu, který stál nedaleko dnešního Karlova. Našli také dřevěné kůly, které by mohly být pozůstatkem ještě staršího úplně prvního dřevěného mostu přes Vltavu. Informoval o tom vedoucí archeologických prací Petr Juřina. Pod mostem se nyní upravuje dno Vltavy pro plavební kanál. Archeologové a potápěči budou na mostě pracovat ještě několik dní, první průzkum se uskutečnil začátkem roku.
Novou publikaci Klenoty středočeského pravěku pokřtili její autoři z řad středočeského archeologického ústavu spolu se zástupci kraje.
Zkušený turista už ví, že přišla jeho chvíle. Sníh zmizel a pole jsou většinou ještě pustá, takže není nutné se držet pouze značených tras. Dnes se projdeme po lokalitách na sever od Prahy. Jenom kousek, nebojte se. Pokud si opravdu nevěříte, můžete použít autobus. Ale já nechci nikoho podceňovat. Koneckonců, dvacet kilometrů není žádná vzdálenost, ani pro pěší. Podíváme se dnes na dvě velice zajímavá místa. Tím prvním je románská rotunda v Holubicích, tím druhým hradiště Rusavky, nedaleko Kralup nad Vltavou.
Archeologický průzkum předchází stavebním pracím při budování obchvatu města, které začalo loni v prosinci. Podle vedoucí výzkumu Drahomíry Malykové z Archeologického ústavu Akademie Věd v Praze jsou přednostně prozkoumané úseky trasy co nejrychleji uvolňovány pro stavební práce.
V souvislosti s připravovanou rekonstrukcí Malostranského náměstí byla v posledních měsících provedena zjišťovací archeologická sonda v jeho horní části. Náměstí dnes díky dobře zachovalému nadloží pod současným povrchem patří mezi nejcennější archeologické lokality Prahy.
Kostnice v Kutné hoře byla po několik staletí němým svědkem lidského utrpení. Archeologové v jejím areálu nalezli celkem 1500 lidských koster v třiceti hromadných hrobech. Jsou v nich pohřbeny oběti epidemie a hladomoru. Převážná část odkrytých hrobů pochází ze 14. a 15. století. Jedná se o největší soubor z období vrcholného středověku v Čechách. Podle Jana Frolíka z Archeologického ústavu jde o nález, který má význam i z evropského hlediska.
Tradiční Středověká slavnost se bude konat v sobotu 21. října od 14 do 18 hodin v archeologickém parku v Liboci. Program bude doplněn ukázkami středověkého šermu a scénkami ze života našich předků. Ke zhlédnutí bude kovářské umění a možnost vyzkoušet si středověké zbraně i zbroj, střelbu z repliky historického luku, výrobu keramiky na hrnčířském kruhu, stříhání ovcí, tesání dřeva i tvoření ve výtvarných dílničkách.