Myšlenka nového archeologického parku s naučnou stezkou vznikla již před nějakým časem. Prostor naleziště, kde má park vzniknout však byl ve vlastnictví státu a čekalo se na převod majetku do vlastnictví obce Přezletice, která chtěla myšlenku parku realizovat.
„Pozemek naleziště a přístupová komunikace je skutečně ve vlastnictví obce Přezletice. Realizace archeologického parku a naučné stezky je záměrem, který bude realizován v budoucnosti společně s Akademií věd v Brně. Ta je garantem vykopávek z tohoto období,“ sdělil starosta obce Tomáš Říha, přesný termín realizace celého projektu však neuvedl.
Zlatý kopec původcem všeho
Archeologickým výzkumem ve druhé polovině 20. století zde bylo odkryto sídliště člověka vzpřímeného se zbytky chat, ohniště a smetiště s kostmi, zbytky potravy a zahozené nástroje. Byl zde nalezen i jeden z údajně nejstarších dokladů používání ohně v Evropě.
Kopec leží asi kilometr severně od středočeských Přezletic a kilometr jihovýchodně od Veleně.
Objev lokality
Po skončení 1. světové války se majitelem kopce stal Antonín Nedorost, který byl příslušníkem československých legií a obdržel jej za svoji účast v bojích v Rusku. Poblíž vrcholu začal těžit kámen; v kamenolomu byly ve třicátých letech minulého století objeveny velké kosti. Antonín Nedorost je odnesl k ohledání do Národního muzea profesoru Zázvorkovi, ten je identifikoval jako zvířecí kosti staré asi milion let.
Výzkum přinesl zásadní nálezy
Roku 1945 zde byly nalezeny kamenné nástroje, které byly datovány do období staršího paleolitu. První vědecké pojednání o nich sepsal profesor Janusz Krzysztof Kozlowski z krakovské univerzity. Ještě po řadu let však přetrvávaly pochybnosti o věrohodnosti této interpretace. Konečný důkaz o její správnosti podal až český archeolog Jan Fridrich, který se výzkumem lokality začal zabývat v roce 1967.
Cílený archeologický výzkum pak probíhal v letech 1975 až 1991. Bylo určeno, že se jednalo o sídliště člověka vzpřímeného, který zde žil před asi 750 tisíci lety, a byla vyzdvižena řada nálezů – zejména kamenné nástroje a část zubu – stoličky, která byla dlouho považována za pozůstatek člověka; dnes se zdá pravděpodobnější, že se jedná o zub medvěda. Velká část naleziště o rozloze necelých 200 m² však zůstává stále neprozkoumaná.
