Dobře dochovaná lebka dávného ptáka měří 72 centimetrů, což evokuje rozhodně důstojného potomka predátorských dinosaurů, i když speciálně tento nalezenec patřil prý údajně mezi býložravce. Tito obrovští ptáci obývali Zemi pravděpodobně přibližně před patnácti miliony let a podle vědců náleželi k rodu Phorusrhacos, skupině sice převážně býložravých, ale rovněž také i dravých, obřích nelétavých ptáků, žijících na území Jižní Ameriky.
Některé dravé druhy těchto ptáků, kteří dosahovali výšky až tří metrů a hmotnosti i sto šedesát kilogramů, lovily malé i větší hlodavce, ale rovněž i jiné savce a také plazy. Tito ptáci vymřeli asi před dvěma miliony let. Původně se vědci domnívali, že čím větší ptáci, tím byli neohrabanější, ovšem podrobný průzkum kostí tohoto obřího ptáka z Argentiny, konkrétně jeho dolních končetin, přivedl vědce k závěru, že disponovali dobrou stabilitou a rovněž i schopností poměrně rychle běhat.
Zatímco tedy ve druhé polovině třetihor dominoval na zemi tento pták, vzduchu zase vévodil jiný gigantický pták. Jednalo se zřejmě o příbuzného kondora s názvem Argentavis magnificens, jenž žil v Argentině v období mladších třetihor a který měl s hmotností přes sedmdesát kilogramů rozpětí křídel až sedm a půl metru. Oba tito ptačí giganti, jak na zemi, tak i ve vzduchu, pravděpodobně museli vzbuzovat patřičný respekt…
