Rotunda v Holubicích patří mezi nejkrásnější památky románského slohu, i když byla vystavěna v období vrcholné gotiky. Založena byla v době Přemysla Otakara I. někdy ve dvacátých letech 13. století. Obyčejně se udává rok 1224. Gotická, hranolovitá věž byla k oběma apsidám připojena až o sto let později. Ve věži byly zavěšeny dva zvony, které ulil ve své dílně na Pražském hradě, v roce 1666, císařský zvonař Mikuláš Löw.
Holubická rotunda byla farním kostelem, v letech 1352 – 1620. Je velmi cenná historicky i architektonicky, poněvadž se zachovala v původním výrazném slohu. Při odstraňování starého oltáře zde byly nalezeny památky, které jsou nyní součástí sbírek Národního muzea. Například pečeť z bílého vosku, nepotvrzeného pražského biskupa a přívržence Přemysla Otakara I. Pelhřima, a dále skříňka s relikviemi.
Další cíl našeho výletu leží asi dva kilometry severněji od rotundy. Turistický instinkt nás zavede do jednoho z nejkrásnějších koutů na Kralupsku, do údolí Rusavky, tekoucí z Holubic do Zákolanského potoka. Název mohl vzniknout podle zbarvení obnažených skal na vrcholu návrší, které se nad údolím vypíná a do dálky svítí svou červení. Také podzimní zabarvení rostlin je rusé. Ale možná i od rusalek, které zde za teplých letních nocí tančí a vzpomínají na prabáby z masa a kostí, přinášející zápalné oběti svým bohům.
Lidé toto krásné místo obývali již od eneolitu; nálezy kultury nálevkovitých pohárů a šňůrové keramiky, únětické kultury i kultury knovízské. Asi v 6. století př. n. l. zde bylo vybudováno rozsáhlé sídlo. Několik pásů hradeb ukazuje na mohutné opevnění. Na historické mapě je dobře vidět pravoúhlá část opevnění na jihovýchodě.
Vlastní plochu akropole vymezovala kamenná hradba šířky 3 metrů. Celá plocha byla rozdělena 60 metrů dlouhým příkopem, 6 m širokým a 3 m hlubokým, s dřevěnou palisádou. Byla odkryta hliněná podlaha domu o rozměrech 6 x 12 metrů, zbytky čtyř zahloubených obydlí, odpadní jámy i jiné objekty, např. dvě hromady oblázků těsně u hradby, snad zbytek připravené munice, nacházejí se i na Lutovníku, a dvě zvláštní, kameny vydlážděné plošiny (snad kultovní). Pohřebiště se zde nenašlo, pohřbívalo se snad v Lutovníku, o čemž napovídá jméno?
Kromě tisíců úlomků keramiky s geometrickými obrazci halštatského období byla nalezena unikátní a v Čechách nejstarší keramika, točená na hrnčířském kruhu. Vzácným nálezem je také skytská šipka a část náhrdelníku z červených mořských korálů. Pokud se potom budete cítit vyčerpáni, vláček z kralupského nádraží, necelou hodinu chůze odtud, vás zaveze kamkoliv. Přeji krásný výlet.
