Měsíc ve dne zakryje Venuši. Nezvyklý úkaz uvidíte i pouhýma očima
V pondělí kolem poledne Měsíc na denní obloze překryje Venuši. Vzácný astronomický jev bude za jasného počasí viditelný i bez dalekohledu.
astronomie
Záhada sumerských hvězdných map: Měli naši předci pokročilejší znalosti, než si myslíme?
Před více než 6000 lety, kdy se lidstvo teprve učilo obdělávat půdu a stavět první města, žila v Mezopotámii civilizace, která dodnes fascinuje archeology i astronomy. Sumerové zanechali po sobě nejen nejstarší známé písmo, ale také záhadné hliněné tabulky s vyobrazeními, která podle některých badatelů ukazují překvapivě přesné znalosti o naší sluneční soustavě.
Hvězdárna v Turnově je půl století stará, zajímavé nebeské úkazy sem i tak přivádí i stovky lidí
Jediná hvězdárna v Libereckém kraji, která je v Turnově, nejvíce láká, když je na obloze nějaký zajímavý úkaz. To přichází i stovky lidí, řekl vedoucí hvězdárny a předseda Klubu astronomů Liberecka Aleš Majer.
Ze Ždánic astronomové dohlédnou až na vzdálené galaxie
Ze Ždánic na Hodonínsku lze pozorovat vzdálené galaxie a mlhoviny. Do kopule tamní hvězdárny instalovali nový astronomický dalekohled AZ800. Patří Masarykově univerzitě v Brně, která jej bude podle mluvčího Radima Sajbota využívat hlavně pro přípravu studentů astrofyziky a odborná pozorování.
Jak se měří svět. Zajímají vás astronomické a zeměměřické přístroje?
Výstava s názvem Jak se měří svět prezentuje historické i současné dalekohledy, teodolity, námořní sextanty, pomůcky na tvorbu map a navigační stanice GPS. Vidět ji můžete ještě pá týdnů – přesněji do 27. února – v Národním technickém muzeu.
Setkalo se ve svém mládí naše Slunce se svým hvězdným sourozencem?
Již od dávných časů zkoumají astronomové, jakým způsobem vznikla naše Sluneční soustava. Již sumerské mýty se zmiňují o jakési cizí hvězdě, která se mohla podílet na vývoji solárního systému…
Tajemství betlémské hvězdy. Zřejmě se nejednalo o kometu
Ježíš Nazaretský se s největší pravděpodobností nenarodil 24. prosince, neboť rané křesťanství přebíralo významné pohanské svátky, jako například zimní slunovrat, který připadá na 21. nebo 22. prosince. Kromě přesného dne s poměrně velkou mírou jistoty nesouhlasí však ani rok Ježíšova narození, neboť náš kalendář nevznikl ihned po narození Krista, nýbrž až o několik století později.