Lidé mohou nyní pouhým okem spatřit Venuši uprostřed takzvaného zvířetníkového světla. Zájemci mají na večerní obloze hledat jasný objekt uprostřed stříbřitého kužele světla, který postupuje od obzoru do výšky až 60 úhlových stupňů, uvedly v tiskové zprávě astrofyzikální proGResy z Opavy. Podle astronomů mohou lidé tuto scenérii vyhlížet zhruba hodinu po západu Slunce nad západním obzorem. Nejideálnější podmínky k pozorování se očekávají do pátku 24. března, a to nejlépe mimo velká města.
Venuši, jako nejjasnější planetu Sluneční soustavy, lze zahlédnout i ve městech, uvedly proGResy. Podle instituce mohou lidé takzvanou Večernici sledovat během celé první poloviny tohoto roku, a to vždy po západu Slunce a za soumraku nízko nad západo-severozápadním obzorem.
Zvířetníkové neboli zodiakální světlo je podle odborníků vidět na skutečně tmavé obloze, tedy na místech s čistým vzduchem a minimálním umělým osvětlením. Astronomové z proGResů vysvětlují, že se jedná o sluneční světlo rozptýlené na částicích meziplanetární hmoty v rovině ekliptiky Sluneční soustavy – tedy v rovině, kde leží dráha naší planety. Tyto částice pocházejí podle odborníků nejčastěji z ohonů komet nebo z rozdrcených meteroidů a měří přibližně 0,001 až 0,1 milimetru.
Podle astronomů se tento světelný kužel promítá na oblohu do zvířetníkových souhvězdí, na základě čehož získal jev svůj název. V blízkosti rovníku ho lidé mohou vyhlížet celoročně, v Česku pak nejlépe ve dnech rovnodennosti, sdělily proGResy.
Vysoko nad obzorem zvířetníkové světlo podle instituce doplní Mars v souhvězdí Býka. Astronomové upozorňují, že po 24. březnu bude sledování kazit svit Měsíce. Zájemci budou moct zvířetníkové světlo zahlédnout znovu ještě od 9. do 22. dubna.
První vědecká vysvětlení pro úkaz zvířetníkového světla podal podle odborníků buď italský astronom Giovannni Domenico Cassini v roce 1683, nebo švýcarský matematik Nicolas Fatio de Duillier v roce 1684. Ve 20. století pak lidé začali tento jev fotografovat. Postupem času ale podle proGRresů zapříčinil světelný smog špatné podmínky k pozorování zvířetníkového světla, které je asi sedmdesátkrát slabší než obloha v přezářených velkoměstech.
Astrofyzikální proGResy z Opavy fungují jako komunikační platforma pro evropské projekty zkoumané ve Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě. Náplní činnosti platformy je informovat o výsledcích práce opavských astrofyziků a teoretických fyziků.
Zdroj: ČTK
