Čeští spotřebitelé se mají dočkat významné změny reklamačních pravidel. Pokud si při reklamaci zvolí opravu výrobku, doba, po kterou mohou vytknout vadu, se má prodloužit ze dvou na tři roky. Kdo však dnes zamíří s rozbitým výrobkem do obchodu, nemůže automaticky požadovat tříletou lhůtu. Novela na začátku září stále není definitivně schválená.
Informace o „tříleté záruce“ se snadno vejde do titulku nebo příspěvku na sociální síti. Jenže právě u podobných legislativních změn vzniká častý problém: mezi oznámením nové úpravy a okamžikem, kdy podle ní zákazník skutečně může postupovat, mohou uplynout měsíce.
Ministerstvo průmyslu a obchodu letos představilo novelu zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku, která má mimo jiné posílit postavení zákazníků při reklamaci.
Jednou z nejvýraznějších novinek má být prodloužení současné dvouleté doby na tři roky v případě, kdy si spotřebitel při reklamaci zvolí opravu výrobku místo jeho výměny.
Novela ještě není hotovým zákonem
Pro zákazníky je ale podstatný současný stav.
K 2. září 2026 prošel návrh ve Sněmovně druhým čtením. Třetí čtení zatím neproběhlo a další projednávání bylo zařazeno na schůzi začínající 8. září. To znamená, že změnu zatím nelze zaměňovat za platné právo.
Spotřebitel, který tedy reklamuje zboží nyní, by neměl automaticky vycházet z tvrzení, že už v Česku obecně platí nová tříletá lhůta.
Je navíc dobré připomenout, že výraz „záruka“ se v běžné řeči používá velmi široce. Česká právní úprava rozlišuje zákonná práva z vadného plnění a dobrovolnou záruku za jakost poskytovanou prodávajícím či výrobcem. Právě proto mohou jednoduché formulace typu „záruka se prodlužuje na tři roky“ působit přesněji, než ve skutečnosti jsou.
Oprava má být pro zákazníka výhodnější
Smyslem navrhované změny je mimo jiné podporovat opravy místo předčasného vyhazování výrobků.
Podle Ministerstva průmyslu a obchodu se má při volbě opravy doba prodloužit ze dvou na tři roky. Zákazník by tak neměl být motivován požadovat rovnou nový výrobek jen ze strachu, že se opravená věc krátce poté pokazí znovu.
Novela ale obsahuje podstatně více změn.
Má také zpřísnit pravidla proti takzvanému greenwashingu, tedy situacím, kdy firma prezentuje výrobek či službu jako ekologickou, udržitelnou nebo šetrnou k životnímu prostředí, aniž by pro takové tvrzení měla odpovídající podklady. Ministerstvo jako příklad zmiňuje obecná environmentální tvrzení nebo tvrzení o pozitivním či nulovém dopadu na životní prostředí.
Změnit se mají rovněž informace, které spotřebitelé dostávají před nákupem. Evropská pravidla počítají od 27. září 2026 s jednotnou podobou harmonizovaného oznámení o zákonných právech při vadách a harmonizovaného štítku pro některé delší obchodní záruky na trvanlivost. Samotnou podobu těchto dokumentů stanovuje přímo použitelné evropské nařízení.
Pozor na informace kolující po internetu
Právě září může být v tomto směru pro spotřebitele matoucí.
Na jedné straně existují evropské termíny a připravovaná pravidla, která mají začít fungovat od 27. září. Na druhé straně česká novela, která má některé z těchto změn přenést do tuzemského práva, byla ještě na začátku měsíce v legislativním procesu. Ministerstvo samo u informací zveřejněných v létě používalo formulaci, že nová pravidla „by měla“ od 27. září začít platit.
Proto se vyplatí před reklamací ověřit nikoli pouze datum článku na internetu, ale především aktuální stav zákona.
Pokud novela projde v navrhované podobě, může být změna pro zákazníky citelná. Oprava výrobku přestane být z hlediska délky ochrany méně atraktivní a obchodníci budou zároveň muset poskytovat srozumitelnější informace.
K 3. září je ale nejdůležitější jednoduché upozornění: tříletou dobu po opravě zatím nelze považovat za obecně platné české pravidlo.
Zdroje: MPO, Poslanecká sněmovna, MPO – ochrana spotřebitele, EUR-Lex
