Aztécká a rovněž i mayská kultura jsou jistě až do dnešních dnů stále velkým otazníkem jak pro archeology, tak i pro záhadology. Téměř každoročně získáváme informace o nových objevech. Tyto velmi rozvinuté civilizace jsou však známé zejména především díky svým úděsným rituálům, které dnes samozřejmě nedokážeme zcela pochopit…
Říše rostou a zanikají. Dosáhnou svého zenitu moci, zazáří na krátkou nebo delší dobu, ale nakonec jejich jas pohasne a nastoupí nová říše, plná sil a odhodlání vládnout světu. Na počátku šestnáctého století bylo Španělsko zemí, nad kterou slunce nezapadalo. Británie se zmítala v krizi politické i hospodářské a Francie na tom nebyla o mnoho lépe. Za Atlantikem leželo pověstné Eldorádo, přetékající drahými kovy a kořením. Hernán Cortéz s hrstkou vojáků, pokořil mocnou Aztéckou říši, a Mexiko leželo Španělsku u nohou.
Anebo také ne a jenom jsme si ho špatně vyložili. On totiž jeho výklad není vůbec jednoduchý a někdy může být značně zavádějící. Až tak, že se někteří z nás před sedmi lety takto předpovězeného konce světa opravdu báli.
Omlouvá ho snad, že to tak tehdy bylo zvykem? Z našeho úhlu pohledu jistě ne. A španělští conquistadoři jako pravověrní křesťané museli nutně cítit potřebu tyto šílené pohanské oběti vymýtit. Dnes vnímáme jejich počínání jako kruté, přesto úrovně Aztéků nikdy nedosáhli…