Družice GRBBeta, kterou v úterý v noci vynesla na oběžnou dráhu Země evropská raketa Ariane 6, umožní astrofyzikům z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně studovat takzvané gamma záblesky.
V letech 1837 – 1858 byla prý Eta Carinae druhou nejjasnější hvězdou nočního nebe. Tato hvězda, vzdálená od nás sedm a půl tisíce světelných let, v této době nebývale a rovněž nečekaně zjasněla. Toto velké množství záření připomínalo výbuch supernovy. Při něm hvězda ztrácí své vnější vrstvy a zůstává po ní pouze velmi malý, ale hustý objekt nebo černá díra. Eta Carinae však výbuch přežila a my dnes už i víme, proč se tak stalo.
Na podzim roku 2017 zachytila antarktická observatoř „Ledová kostka“ velice zvláštní částici s extrémně vysokou energií. Vědci již delší dobu tušili, že takovéto částice budou vznikat ve vesmíru u černých děr. Chyběl jim však důkaz.
Přibližně dvanáct miliard světelných let od nás se nachází neobvykle hladová černá díra. Každý den v ní zmizí vesmírný materiál odpovídající zhruba polovině našeho Slunce.
