• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Nenasytná černá díra, která požírá hvězdy, byla objevena nedávno

    7.1.2020

    Přibližně dvanáct miliard světelných let od nás se nachází neobvykle hladová černá díra. Každý den v ní zmizí vesmírný materiál odpovídající zhruba polovině našeho Slunce.

    Ve vesmíru existují větší i menší černé díry. O některých z nich ani nevíme, neboť jsou „klidné“ a nepohlcují materiál ve svém okolí. Jiné ho naopak konzumují.

    Přestože je bílý trpaslík posledním, konečným stadiem vývoje hvězdy, nejedná se o stadium konstantní. Jak bílí trpaslíci mládnou

    Astronomové teprve nedávno objevili zatím asi vůbec nejnenasytnější supermasivní černou díru. Její hmotnost odhadují na hmotnost odpovídající asi dvaceti miliard našich Sluncí, která se však prý navíc každý milion let zvyšuje asi o jedno procento.

    Einstein. Člověk, kterému Tvůrce vesmíru hleděl zvědavě přes rameno

    Černé díře se říká černá, protože její gravitace je natolik silná, že jí neunikne ani světlo. Existence černých děr byla teoreticky definována již v roce 1915 Albertem Einsteinem v obecné teorii relativity. Astronomům se však dlouho nedařilo černé díry na obloze najít. Prvenství v tomto směru drží dnes již prokázaná hvězda z roku 1971 v binárním systému v souhvězdí Labutě kryjící se s rentgenovým zdrojem Cygnus X-1.

    Neodhalená tajemství vesmíru. Je rozvinut v rovině, nebo tvoří kouli?

    Nedávno objevenou nenasytnou černou díru vědci odhalili na základě vyhodnocení dat z družice Gaia, která se do vesmíru vydala v prosinci roku 2013 a představuje jakýsi vesmírný kartograf, který sestavuje trojrozměrnou mapu okolí naší Galaxie. Měří pozice a další parametry stovek milionů hvězd.

    Na Marsu přistálo před 18 lety vozítko Opportunity a jezdí tam dodnes. Co díky němu víme?

    Udávaná vzdálenost této velmi hladové černé díry od nás, tedy dvanáct miliard světelných let, ve skutečnosti znamená, že ji pozorujeme právě tak, jak vypadala před dvanácti miliardami let, tedy v době, kdy byl vesmír ještě poměrně mladý. Pokud bychom ji však přemístili do naší Galaxie, zářila by na pozemské obloze přibližně desetkrát jasněji než náš Měsíc v úplňku a přezářila by tak všechny hvězdy. Zajímavého pohledu bychom si však neužili, neboť na Zemi by dopadalo velké množství rentgenového záření, což by v konečném důsledku znamenalo zánik veškerého života. Je tedy jen dobře, že je od nás tak daleko…

    FOTO: Černá díra

    Černá díra - GaiaČerná díra - Souhvězdí LabutěČerná díra - CYGNUS-X1Černá díra - Albert EinsteinČerná díra - Black Hole X-ray Nova
    Další fotky
    Černá díra - Černá díra

    Ve vesmíru se podle vědců nachází skutečně veliké množství černých děr. Astronomové rozlišují jejich dva základní typy. Menší černé díry vznikají zhroucením velmi hmotných hvězd na konci jejich života. V srdcích galaxií se pak nacházejí supermasivní černé díry. Výjimkou v tomto směru není ani naše Galaxie, v jejímž centru zřejmě také někde leží supermasivní černá díra. Podle názoru vědců v tomto blízkém okolí centra naší Galaxie navíc též existuje dalších deset až čtyřicet tisíc menších černých děr.



    Nepřehlédněte