Vědcům se podařilo určit směr jejího příletu a ve vytýčeném místě na obloze kosmický dalekohled Fermi odhalil blazar, tedy aktivní jádro galaxie, které obsahuje supermasivní černou díru. Blazary bývají považovány za jeden z energeticky nejintenzivnějších jevů ve vesmíru.
Z pólů černé díry naším směrem proudí výtrysky hmoty a částic s vysokou energií. Observatoří „Ledovou kostkou“ zachycená částice se na cestu k nám vydala přibližně před 5,7 miliardami světelných let, tedy v době, kdy ještě ani neexistovala naše Sluneční soustava.
Tyto částice s obrovskou energií, tzv. neutrina, k nám neustále přilétají z blízkého i z toho vzdálenějšího vesmíru. Velké množství neutrin se k nám dostává například též i ze Slunce. Dalším jejich zdrojem bývají výbuchy supernov. Jsou však skutečně velice obtížně zaznamenatelné.
Neutrina mají velmi malou hmotnost oproti většině ostatních elementárních částic, ale nejnovější výzkumy ukázaly, že tato jejich hmotnost však skutečně není nulová. Jejich existenci poprvé předpověděl v roce 1931 Wolfgang Pauli, švýcarský fyzik rakouského původu, jeden z nejvýznamnějších teoretických fyziků první poloviny dvacátého století, když vysvětlil spektrum beta rozpadu, rozpad neutronu na elektron a proton.
Vědci v datech z minulých let objevili známky toho, že toto antarktickou observatoří zaznamenané neutrino možná není jediné, které k nám ze vzdáleného blazaru přiletělo. Snad bude podobně detekovaných případů více, což by bezesporu určitě vedlo k výrazným pokrokům mimo jiné v oboru neutrinové astronomie. Teoreticky bychom tak potom mohli získat lepší, důkladnější a přesnější informace kupříkladu o černých dírách.
