Kepler opravdu v Praze prožil asi dvanáct let, přesněji od roku 1600, do roku 1612, a jeho pražský pobyt patřil k těm šťastnějším chvílím v jeho životě. Stal se asistentem Tychona Brahe, a po jeho smrti i císařským matematikem. Obýval dům U Francouzské koruny, na Křížovnickém náměstí, na dohled Staroměstské, mostecké věže, kde za deset let po jeho odchodu z Prahy, skončila i useknutá hlava jeho přítele.
Narodil se ve Wielu, 27. 12. 1571. Neduživé dítě, se špatným zrakem a náchylné k nemocem. Otec byl hrubián a pijan, člověk s neklidnou krví, který se dal několikrát najmout jako žoldnéř do armády, aby nakonec i jako žoldnéř zahynul, snad někdy kolem roku 1590.
Keplerově matce Kateřině, ženě bez vzdělání, ale s přirozenou inteligencí a ráznou povahou, zůstala celá rodina na bedrech. Lidé ji příliš v lásce neměli a ona jim oplácela stejnou mincí. Živila se i jako kořenářka a později toto její zaměření málem vyústí v tragédii. Bude závistivým a tupým sousedem obviněna z čarodějnictví, a jen o vlásek unikne smrti.
Prvním Keplerovým setkáním s vesmírem bylo pozorování komety. Sedmiletého chlapce tehdy matka vzala na kopec za městem, a s ostatními křižujícími se lidmi, sledovali toto tehdy neblahé znamení. Komety přinášely odjakživa neštěstí. Války, mor, nemoci. Malému Janovi se toto pozorování vryje do paměti. Fyzicky slaboučký chlapec se pro těžkou tělesnou práci nehodil. Nebylo se čemu divit, když jeho učitel navrhl matce, aby chlapce dala vystudovat na kněze. Protestantského kazatele augšpurského vyznání.
Tak se i stalo a malý Kepler začal studovat v semináři. Nejdříve v Adelbergu a později, když mu bylo asi třináct, na vyšší škole v Maulbronnu. Později začne studovat astronomii na univerzitě v Tübingenu, kde se na něj usměje štěstí v podobě velmi vzdělaného, o generaci staršího Michaela Mästlina.
Příroda se ke Keplerovi zachovala opravdu macešsky. Zatímco Tycho Brahe měl ostříží zrak až do smrti, Kepler byl spíše teoretikem, protože byl silně krátkozraký. Dalo by se říci, že to, co Tycho Brahe viděl, to Kepler vypočítal. Tak, jako každý opravdový vědec té doby, měl problémy s penězi. Císařská kancelář platila opravdu liknavě. Později dokonce kvůli penězům začne sestavovat i horoskopy. Například ten pro Albrechta z Valdštejna je pověstný svoji děsivou předpovědí, která se naplnila.
Žádný člověk není dokonalí a nebyl jím ani Kepler. Jako hluboce věřící člověk, který hledal ve vesmíru harmonii, stejně hluboce nesnášel Giordana Bruna, i s jeho tvrzením o nekonečnosti vesmíru a o existenci mnoha jiných sluncí. Brunovu smrt upálením kvitoval se škodolibou zlomyslností a souhlasem.
Plusové body mu naopak přinesl fakt, že když jeho matku obvinili z čarodějnictví, sám se ujal její obhajoby a matku zachránil. On sám v té chvíli také chodil po tenkém ledě. Jeho rukopis, s názvem Sen, aneb měsíční astronomie, ve kterém líčí svoji cestu na Měsíc, díky čarovným lektvarům, se mohl stát v procesu s jeho matkou děsivě přitěžujícím svědectvím.
Kepler vyvinul nadlidské úsilí, a nakonec se mu všechny opisy tohoto díla dostaly do rukou. Zemřel v polovině listopadu roku 1630 v bavorském Regensburgu na zápal plic.
