Zdeněk Horský se narodil 11. 3. 1929 v Praze. Vystudoval nejen filozofii a hudební vědu, ale i matematiku a astronomii. Zdálo by se, že se jedná o obory, které se od sebe diametrálně liší a nijak se neovlivňují. To však je hluboký omyl. Smysl pro harmonii vesmíru hledal i Kepler a stejně jako jeho moderní kolega, v harmonii hudební. Vznešeně řečeno, hudba sfér. U Zdeňka Horského se tento účinek znásobil hlubokými znalostmi historie, které získal v letech 1956 – 1970, kdy pracoval v Historickém ústavu.
Byla to také historie, tentokrát značně nevlídná, která byla příčinou toho, že byl nucen svoji práci v tomto ústavu opustit. To však zdaleka neznamenalo konec jeho činnosti. Několikaletý zákaz publikovat byl nahrazen prací a přednáškami pro širokou veřejnost. Zpopularizoval astronomii v kontextu s historií tak, jako nikdo před ním. Výpravná publikace Pražský orloj, byla vydána až po jeho smrti v roce 1988, i když byla připravena do tisku již o pět let dříve.
Věnoval se i kosmologii a astrologii, vysvětlil kosmologickou symboliku Karlova mostu i Staroměstské mostecké věže. I na archeoastronomy nezapomněl a věnoval jim svoji pozoruhodnou práci o paleolitické observatoři v Makotřasech u Prahy. Stejný zájem projevil i směrem ke kounovským kamenným řadám. Hlavně se však zabýval astronomií v souvislosti s hlavním městem. Jeho nesmírně zajímavé přednášky pod širým nebem, s názvem Procházky astronomickou Prahou, si dodnes pamatují nejen domácí zvědavci, ale i odborníci z ciziny. Knihy Koperník a české země, či Kepler v Praze, se nikde na pultech dlouho neohřály. Fresky v matematickém sále Klementina či v astronomické chodbě Valdštejnského paláce, odhalily díky Horskému svá tajemství široké veřejnosti. Dílo Zdeňka Horského ještě velmi dlouho neupadne v zapomenutí.
