Pestrý, pozoruhodný život Julia Zeyera byl naplněn paradoxy a protiklady. Čtenáři ho milovali, kritici velebili, nebo nechápali. Přál si být pochován na lesním hřbitově v Lomci u Vodňan, ale jako prvému se mu dostalo pocty být pohřben na vyšehradském Slavíně.
Loňské 200. výročí narození naší nejslavnější spisovatelky oslavila ČT natočením čtyřdílné minisérie „Božena“ v režii Lenky Wimmerové. Podle scénáře Martiny Komárkové a Hany Wlodarczykové vznikla výpravná podívaná: vzbudila výraznější mediální ruch než samotné jubileum.
Tyto mlhavé deštivé dny si každý rok jen říkají o to, udělat si hezkou chvilku pro sebe – skončit dřív v práci, doma si natáhnout teplé ponožky, zachumlat se do deky, uvařit si kakao a sednout si s dobrou knihou. Letos máme možnost mít tyto dny častěji než kdy dřív. I tak bychom si jich však měli vážit. I v karanténě a práci z domova je důležité si nastavit nějaký časový plán: kdy vstát, kdy pracovat, kdy jíst a kdy mít volno. A pokud tento plán člověk zvládne dodržovat každý den, zaslouží si odměnu v podobě klidu pro sebe.
„Zbláznil jsem se na zimní olympiádě v Innsbrucku. Zatáhl se mi mozek, jako kdyby přišla mlha z Alp. Šel jsem do hor nad Innsbruck zapálit selské stavení. Přál jsem si, aby se rozsvítilo veliké světlo a zahnalo mlhu. Když jsem vyváděl krávy a hřebce z chlíva, aby neuhořeli, dorazila rakouská policie. Dali mi želízka a vedli mě do údolí. Nadával jsem jim, strhl jsem si boty a šel jsem sněhem bos jako Kristus, kterého vedou na kříž…“ Přesně takto popsal Ota Pavel okamžik, kdy v jeho duši zavládlo šílenství. Bylo mu 35 let.
Důstojné oslavy výročí naší legendární spisovatelky proběhly před sto lety v atmosféře nově zrozené ČSR. Datum narození jediné ženy, která se probojovala v národní anketě do první desítky nejvýznamnějších osobností českých dějin, připomínáme právě dnes, v čase všemožných změn. Ke třetí stoleté vzpomínce v budoucím světě, jehož podobu stěží odhadneme, možná nedojde…
Oslavíme 200. výročí narození naší nejslavnější spisovatelky, výjimečné intelektuální a kulturní osobnosti našich dějin. Média se budou věnovat jejímu odkazu v literatuře a národnímu uvědomění, anebo probírat osobní život paní Boženy včetně (ne)souvislostí kolem jejího narození. Ale co význam Boženy Němcové pro československou a českou kinematografii?
Syn venkovského lékaře Antonína Čapka spatřil světlo světa v Malých Svatoňovicích dne 9. ledna 1890. Byl všestranným literátem, autorem románů, povídek, esejí, dramat a cestopisů, filozofem, básníkem, výtečným amatérským fotografem, působil jako novinář a překladatel, věnoval se divadlu i etnické hudbě. V české kultuře zanechal hlubokou stopu.