Božena Němcová by filmu přála. Poskytla náměty na téměř stovku snímků

21.1.2020
Františka Vrbenská
Další fotky

Literátka z časů biedermeieru a film? Barbora – uměleckým jménem Božena, provdaná Němcová, rozená Panklová, přišla na svět 4. února 1820 ve Vídni (?) a zemřela na rakovinu 21. ledna 1862. Třicet let poté se divákům představil skutečný film. Ale Thomas Alva Edison, bratři Auguste a Louis Lumiérové a Georges Méliès vystoupili ke svým vynálezům pomyslným schodištěm, které učenci budovali od starověku. Technologie podstatné pro zrod kinematografu se objevily právě za života paní Boženy. Spisovatelka horovala pro vědecký pokrok, chválila technické zázraky a vážně se o ně zajímala.

Láska je nemoc, která se nedá vyléčit. 40 citátů Boženy Němcové o lásce a bolesti

Nemusíme fabulovat, ale z naturelu a tvorby Boženy Němcové lze odvodit, že by se dnes pravděpodobně věnovala psaní fantastiky a s nadšením sledovala filmy nebo internetové seriály. Potenciál filmového vidění je v její próze zřetelný; náměty, které nabízí, byly a jsou hojně využity. Vzniklo na sedmdesát hraných či animovaných snímků krátkých a celovečerních, určených pro televizi i stříbrné plátno, nejméně čtyři záznamy divadelních představení, pět TV seriálů, na kterých se texty Boženy Němcové podílejí různou měrou.

Babička byla adaptována již v roce 1921. Režie filmu trvajícího 37 minut se ujala historicky druhá československá režisérka Thea Červenková. Moudrou stařenku ztvárnila herečka a operní pěvkyně Ludmila Innemannová: jednalo se o její nejvýznamnější, a přitom poslední filmovou roli. Paní Ludmile bylo tehdy 53 let – zhruba tolik, jako skutečné „babičce“ Magdaléně Novotné. V r. 1940 předlohu natočil oblíbený scénárista a režisér František Čáp (o rok později slavil úspěch jeho Noční motýl s Hanou Vítovou). Jako Barunka se představila mladičká, tehdy desetiletá Nataša Tanská, později spisovatelka i výtvarnice. V titulní roli excelovala divadelní herečka Terezie Brzková, která filmovou kariéru zahájila ve značně důchodovém věku. Vystoupila mimo četné jiné snímky i ve třech dalších na motivy pohádek Boženy Němcové. Princezna se zlatou hvězdou (1959) byl shodou okolností její poslední film.

Gustav Vacek, milenec Boženy Němcové i malíř obrazů svatých. Je to portrét budoucí slavné spisovatelky?

Diváci si budou pamatovat poetickou Babičku z r. 1971, dvoudílný televizní film v režii Antonína Moskalyka. Pro výtečnou charakterní herečku Jarmilu Kurandovou se postava babičky stala první skutečně velikou a zároveň i poslední rolí.  Vynikající herecké výkony podali také další představitelé, Libuše Šafránková jako půvabná Barunka, uhrančivý Petr Čepek jako černý myslivec, tragicky dojímavá Libuše Geprtová jako Viktorka. Ke stěžejnímu dílu Boženy Němcové se vrátil netradičním způsobem amatérský snímek Babička aneb Jak to bylo doopravdy (2009) Pjeera van Ecka (skutečným jménem Petra Vaňka) a Martina Procházky.  V černobíle nasnímané černohumorné komedii tvůrci spojili úctu k prvním adaptacím i předloze samotné se snahou zbavit příběh falešného nimbu „klasiky“.

Budeme překvapeni, kolik divácky oblíbených filmových pohádek vděčí za svůj zrod pohádkám a pověstem sebraným a převyprávěným Boženou Němcovou. Namátkou magicky natočený Trnkův film Bajaja, kultovní snímky Pyšná princezna, Byl jednou jeden král, Tři oříšky pro Popelku, S čerty nejsou žerty, dále třeba Princ a večernice, O statečném kováři (Pavlu Křížovi, představiteli hrdiny Mikeše, bylo při natáčení 21 let), Sedmero krkavců (v režii Alice Nellis s Marthou Issovou). Prvky z pohádek paní Boženy použil Jiří Strach v Andělu Páně a jeho pokračování. Na filmové plátno se dostaly i další práce Boženy Němcové, počínaje němou Pohorskou vesnicí (1928) přes Divou Báru v podání tehdy dvacetileté Vlasty Fialové nebo inscenaci V zámku a podzámčí (1981) s Janou Brejchovou a Martinem Růžkem až po experimentální a do současnosti zasazený mystický Ocas ještěrky (2009), který využívá motivu z pohádky Anděl strážce.

Tajnosti pohádky Byl jednou jeden král… Jak získala Milena Dvorská roli Marušky? A co ještě?

Další díla se věnovala spisovatelce samé a vycházela v prvé řadě ze scénářů či knih jiných autorů.  Osudy krásné a talentované ženy s neradostným osudem inspirovaly během let desítku režisérů; bezděčně tak zachycují i měnící se pohled na ikonu české literatury. Některá z nich byla stroze dokumentární, jindy se jednalo o tzv. dokudrama (dokumentární drama), faktograficky pojatý hraný film či dokumentární snímek s vloženými hranými pasážemi.  Podobu a svůj herecký um propůjčily velké spisovatelce výrazné umělkyně z našeho hereckého panteonu.

První z nich byl životopisný snímek Otakara Vávry Horoucí srdce (1961), do něhož byla obsazena garnitura tehdejších našich nejlepších herců. Široce zabíral českou společnost v období Bachova režimu. Paní Boženu ztvárnila mladá Jiřina Švorcová. „Vávrova Němcová je neskutečně silná a hrdá ženská, kterou bychom v dnešní době potřebovali jako sůl. Nějak jsme si zvykli, že nepotřebujeme národní hrdiny, natož národní hrdost,“ praví jeden z komentářů na stránkách portálu csfd.cz. V televizní inscenaci Božena Němcová z téhož roku si zahrála Dana Medřická. Jana Březinová a Radoslav Brzobohatý vytvořili manžele Němcovy ve velmi dobrém televizním filmu Vlčí halíř (1975) na motivy románu Jindřicha Šimona Baara Paní komisarka.

„Walt Disney Východu“ i zakladatel českého animovaného filmu. Jiří Trnka se nedožil ani šedesátky

Slovenský televizní film Jako listy jedného stromu (1979) zachycuje „slovenské období“ spisovatelčina života, kdy byl Josef Němec služebně odsunut do Uher. Zapomíná se, že právě Božena Němcová byla iniciátorem tvůrčí vzájemnosti a kulturní součinnosti mezi Čechy a Slováky. Manželé Němcovi se objevili tentokrát s tvářemi Dany Syslové a Radovana Lukavského. Otakar Vávra se osudům paní Boženy vrátil ve filmu Veronika (1985) podle stejnojmenné novely Miloše Václava Kratochvíla. Komorní drama o vztahu Němcové a její obdivovatelky v atmosféře policejního nátlaku a v ponurém období spisovatelčiny existence bylo hereckým koncertem Jany Hlaváčové a Taťjany Medvecké.

Režisér prince Bajaji oslavil 95. narozeniny. Trumfne Otakara Vávru, který se dožil stovky?

Režisérka Olga Sommerová se studiu života Boženy Němcové věnuje dlouho a s hlubokým zaujetím. V dokumentárním snímku Nesmrtelná hvězda Božena Němcová (1997) – spíše eseji vytvořené na základě spisovatelčiny korespondence, rozkrývá odvrácenou tvář jejího mýtu a snaží se postihnout skutečnou paní Boženu, její politický a literární význam, tragiku sudby statečné a duchaplné ženy uprostřed maloměšťácké společnosti. Podobnou cestou se dala německá režisérka Dagmar Knöpfel. Zvolila si poslední období z životní dráhy Boženy Němcové, kdy se již vážně nemocná uchýlila do Litomyšle a psala svým blízkým a přátelům hořké, drásavé listy. Název moderně pojatého hraného filmu je citátem z jejích dopisů a skrývá v sobě veškeré zoufalství spisovatelčiny situace: Tou nocí nevidím ani jedinou hvězdu (2005). V hlavní roli předvedla brilantní výkon Corinne Harfouchová.

V roce 2011 vzniklo k nastávajícímu 150. výročí spisovatelčina úmrtí dokumentární drama Obrazy ze života Boženy Němcové (režie Ljuba Václavová). V mozaikově utvářeném snímku skvěle představovali protagonistku a jejího manžela Lenka Vlasáková a Martin Myšička.  Třicet let úsilí stála naši špičkovou režisérku Věru Chytilovou snaha vytvořit životopisný snímek o Boženě Němcové. Cílevědomé a houževnaté první dámě českého filmu se kvůli různým překážkám nezdařilo prosadit natáčení vzdor připravenému a údajně výtečnému scénáři. Potěšilo by ji, nebo rozzlobilo, že její vysněný projekt uskuteční někdo jiný? Dvousté výročí narození naší nejslavnější literátky oslaví Česká televize minisérií Božena v režii Lenky Wimmerové. Němcovou se stanou Anna Kameníková pro spisovatelčina mladší léta, zralejší paní Boženou pak Aňa Geislerová.

FOTO: Božena Němcová by filmu přála

Božena Němcová by filmu přála - ViktorkaBožena Němcová by filmu přála - Josef VoleskýBožena Němcová by filmu přála - Adolf KašparBožena Němcová by filmu přála - Zdeněk BurianBožena Němcová by filmu přála - Sousoší_Babičky
Další fotky
Božena Němcová by filmu přála - Terezie BrzkováBožena Němcová by filmu přála - Jarmila KurandováBožena Němcová by filmu přála - Jiří PechaBožena Němcová by filmu přála - Divá BáraBožena Němcová by filmu přála - Vlasta FialováBožena Němcová by filmu přála - Z pokladu pohádekBožena Němcová by filmu přála - Karel SvolinskýBožena Němcová by filmu přála - Čertův švagrBožena Němcová by filmu přála - Neohrožený MikešBožena Němcová by filmu přála - O princezně se zlatou hvězdou na čeleBožena Němcová by filmu přála - BajajaBožena Němcová by filmu přála - Božena NěmcováBožena Němcová by filmu přála - Horoucí srdceBožena Němcová by filmu přála - paní komisarkaBožena Němcová by filmu přála - busta paní BoženyBožena Němcová by filmu přála - Jana HlaváčováBožena Němcová by filmu přála - A tou nocí nevidím ani jedinou hvězduBožena Němcová by filmu přála - Lucie BíláBožena Němcová by filmu přála - Lenka VlasákováBožena Němcová by filmu přála - Věra ChytilováBožena Němcová by filmu přála - Anna Geislerová

Za zmínku stojí i hudební ztvárnění života paní Boženy. Pražské divadlo Ta fantastika uvedlo v r. 2008 muzikál Němcová! autora Jiřího Procházky s hudbou Václava Noida Bárty.  V titulní úloze s úžasným nasazením hrála a zpívala Lucie Bílá. Olga Sommerová  se k tématu osobního a tvůrčího osudu Boženy Němcové vrátila v libretu Jsem královna bláznů, kde využila texty Jaroslava Seiferta, Vladislava Vančury a Viktora Dyka i spisovatelčiny dopisy. Hudbu ke komorní opeře složila Lenka Nota Foltýnová (premiéra 2017). V rámci festivalu hudebního divadla Opera 2020 a k zmiňovanému výročí narození paní Boženy bude toto dílo uvedeno 7. února 2020 v 19.00 v pražském Divadle Komedie.

Existují pochyby, kdy se Božena Němcová narodila – není však pochyb o datu jejího úmrtí, k němuž došlo dne 21. ledna roku 1862. Vyskytly se spory, kdo byli její biologičtí rodiče – nesporný zůstává přínos paní Boženy české kultuře a historickému vědomí národní identity. Oslavy výročí pominou, ale výrazné myšlenky a příběhy z jejího díla odolávají času… „Božena Němcová je prvá žena, jež v Čechách nesla na svých bedrech dvojí osud, z nichž jeden byl žalostnější druhého: osud básnířky a osud ženy, jež měla odvahu jednat podle svého srdce.“ (Vladislav Vančura)



Nepřehlédněte