Populace hrabošů se v lednu proti prosinci snížila na listopadovou úroveň, ale průměrných 823 východů z nor na hektar stále představuje 3,1násobek prahu škodlivosti.
Kvůli dalšímu výraznému přibývání hrabošů mohou sedláci od pátku pokládat do nor vyšší než běžně povolené množství jedu.
Populace hrabošů na polích v Česku v létě plynule rostla a v srpnu dosáhla trojnásobku prahu škodlivosti. Aktivních východů z nor bylo na hektar 603, v červenci to bylo 542, v květnu 127. Dlouhodobě zůstává nejproblematičtější situace v Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji.
Populace hrabošů polních se v červenci v České republice ve srovnání s červnem téměř ztrojnásobila. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) v tiskové zprávě informoval, že průměrný počet aktivních nor na hektar vzrostl na 542 z červnových 208.
Hrabošů polních na polích v České republice v červnu mírně přibylo, jejich populace tak páchá na polích ekonomické škody. Nejhorší situace je v Olomouckém a Zlínském kraji, zjistil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).
Populace hraboše polního v posledních týdnech klesá, ale stále překračuje práh škodlivosti. Celostátní průměr je 127 aktivních východů z nor na hektar, což je 2,5krát více, než je stanovený práh škodlivosti.
Výnosy cukrové řepy by letos mohly být mírně lepší než v loňském roce. Řepa sice měla lepší podmínky pro růst díky vyššímu množství srážek, je ale více napadena houbovými chorobami nebo hrabošem. Pozitivní odhady pro letošek hovoří o 78 až 79 tunách řepy z jednoho hektaru, realita ale může být mezi 75 a 76 tunami, tedy asi o pět procent více než loni, řekl dnes výkonný ředitel Svazu pěstitelů cukrovky Čech Jan Křováček.
Sklizeň obilovin a řepky v Ústeckém kraji skončila. Výnosy jsou podprůměrné, nejnižší v celé republice. Vyplývá to z údajů zveřejněných ministerstvem zemědělství. Za horší úrodou je sucho a část jí zlikvidovali přemnožení hraboši. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) připravuje mimořádná opatření.
Sklizeň ve středních Čechách je podle zemědělců zatím většinou lehce nadprůměrná. V některých lokalitách, třeba na Rakovnicku či v severních částech okresů Praha-západ a Praha-východ, poškodili úrodu hraboši.
Přemnožení hraboši v Ústeckém kraji ohrožují setí řepky. Zemědělci zvažují, zda setí neodloží na později. Na jeden hektar pole totiž náklady činí zhruba 5000 korun. Vzhledem k tomu, že hlodavci poškodili v některých případech až 80 procent úrody pšenice, mají zemědělci obavu, aby letošní ztráty nebyly vyšší.
Zemědělci v Ústeckém kraji považují stav hrabošů za kritický. Na jednom hektaru pole je i 12 000 až 15 000 aktivních nor, přičemž za kalamitní výskyt tohoto hlodavce je považováno již 4000 aktivních nor. Ztráty způsobené přemnožením hraboše polního dosahují i 80 procent u pšenice a až 50 procent u řepky, řekl předseda krajské agrární komory Jaroslav Brožka.
Výnosy z letošních žní v Ústeckém kraji jsou podle předsedy krajské agrární komory Jaroslava Brožky pod průměrem České republiky. Na webu komory uvedl, že jsou o 15 až 20 procent nižší než v extrémně suchých letech 2018 a 2019. K letošnímu o něco menšímu suchu se totiž přidali hlodavci ničící úrodu, řekl ředitel zemědělského družstva Klapý na Litoměřicku Otakar Šašek.
Ochránci přírody bijí na poplach! Obávají se negativních dopadů likvidace přemnožených hrabošů s pomocí chemie na populace ptáků. Zatím zemědělský ústav žádné povolení nevydal.
