Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) zveřejnil, že aktuálně eviduje asi 80 žádostí ohledně monitoringu počtu hrabošů. Ústav situaci ověří a pak vydá opatření, ale zatím není uděleno žádné povolení na plošný rozhoz jedu proti hrabošům. Podle Zemědělského svazu ČR také nebylo vyhlášené mimořádné rostlinolékařské opatření a není přislíbená žádná větší kompenzace za škody způsobené hlodavci. O případném zásahu proti hrabošům chce Zemědělský svaz jednat na březnovém jednání tripartity.
Stutox může podle ornitologů zabíjet ptáky
Inspektoři ÚKZÚZ tak zatím na konkrétních pozemcích ověřují, pokud je dosaženo kalamitního přemnožení, což představuje pětinásobek prahu škodlivosti. Pěstitelé pak sami mohou rozhodnout, když inspektoři vydají kladné stanovisko k použití jedu, jak budou postupovat. Ministerstvo zemědělství povolilo letos rozsypávání jedu proti hrabošům na povrch půdy, ale čeká se právě na výstupy z terénu a následné povolení nebo nepovolení aplikace jedu na konkrétních pozemcích. Je sice konec února, ale mírná zima nepřeje nejen přemnožení hlodavců, ale má vliv i časnější návrat tažných ptáků. Nejen ornitologové považují použití jedu Stutox za velmi nebezpečné. Granulemi rozhozenými volně na půdu se podle nich mohou otrávit ptáci. Hraboši, kteří pozřou jed pak mohou otrávit další ptáky, kteří se jimi živí a nejedná se jen o dravce a sovy, jak by se laikům mohlo zdát. Myši a hraboše zcela běžně loví třeba volavky a čápi. Loví je lasicovité šelmy nebo lišky. Hlodavce pak nosí mláďatům nejen šelmy, ale i draví ptáci a sovy.
Loni byl jed prokázán u mrtvých zvířat
Aplikaci jedu povolil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský už loni v srpnu. Na základě tlaku odborníků a veřejnosti ministerstvo zemědělství, které je nadřízeným orgánem ÚKZÚZ, během týdne povolení zrušilo. Přesto médii kolovaly fotografie otrávených zajíců, čápů a bažantů. Po plošné aplikaci jedu na Moravě se našlo téměř 80 uhynulých zajíců a několik bažantů. Testy u těchto uhynulých zvířat prokázaly zbytky jedu. Nalezeni byli i mrtví čápi.
Neprovádí se hluboká orba a chybí predátoři
Ministerstvo zemědělství povolení aplikace jedu ve vybraných lokalitách považuje za nezbytné opatření kvůli mírné zimě a tím i narůstající populaci hrabošů. Odpůrci této metody poukazují na to, že za přemnožení hlodavců nemůžou jen mírné zimy, ale i skutečnost, že se neprovádí hluboká orba a v zdevastované zemědělské krajině už tak otrávené chemií chybí predátoři, kteří hlodavce loví.
Loni škodili více hraboši na Moravě, nyní už i v Čechách
Samo ministerstvo zemědělství upřednostňuje agrotechnická opatření, kterým je například hluboká orba. Pomohl by i pochopitelně návrat predátorů do zemědělské krajiny. Aby se přirození nepřátelé hlodavců mohli vrátit, musela by se změnit krajina. Obrovské lány bez remízků tolik predátory nelákají. Pomohlo by tedy zmenšit osevní plochy, znovu obnovit remízky a pro dravce a sovy umístit do polí či na jejich okraje takzvané berličky, které vyhledávají pro odpočinek a pro číhání na kořist. To je ale práce na řadu let a hraboši škodí už druhým rokem. Zatímco loni následky jejich přemnožení nesli především zemědělci na Moravě, v současně době se s problémy potýkají pěstitelé i v Čechách. Odhadem mohou letošní škody způsobené hraboši dosáhnout až trojnásobku současných více než 1,6 miliardy korun.
Ornitologové: Je třeba změnit krajinu
Česká společnost ornitologická varuje před tím, že povolení aplikace jedů je načasovaná v nejméně vhodnou dobu kvůli začínajícím návratům ptáků ze zimovišť. Podle ornitologů je pochopitelné, že pro zemědělce je přemnožení hrabošů podobným problémem jako bylo sucho v roce 2018. „Chemické řešení je ale nešťastné, protože se přitom mohou otrávit i přirození predátoři a do budoucna tím jen problémy s hraboši prohloubíme. Podobně jako u jiných přírodních kalamit by měl stát podpořit ty zemědělce, kteří s hraboši bojují bez chemie, ale nejsou úspěšní. Ale především by měl stát zavést systémové změny vedoucí k celkovému posílení přirozených funkcí krajiny, k cílené podpoře predátorů hrabošů a zavést možnost státem garantovaného pojištění proti škodám způsobeným hraboši,“ říká Václav Zámečník z České společnosti ornitologické.
Ornitologové navíc nechápou tvrzení, že při extrémním výskytu hrabošů je aplikace do nor nereálná a logisticky nezvládnutelná, a proto se může jed aplikovat povrchově. To si prý protiřečí s tím, že mají zemědělci povinnost denně sbírat uhynulé hraboše z pole.
„Pokud má zemědělec dost lidí na to, aby sesbíral z každého hektaru tisíce uhynulých hrabošů, jak to, že nemá lidi na vkládání jedu do nor?, “říká Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.
