Hřbitov v Újezdě nad Lesy se po letech dočká zasloužené rekonstrukce
Cílem je postupně opravit celou hřbitovní zeď. Nejdřív přijde na řadu severní zeď při vstupu na hřbitov.
Cílem je postupně opravit celou hřbitovní zeď. Nejdřív přijde na řadu severní zeď při vstupu na hřbitov.
Dolnobřežanský park a hřbitov se ve veřejném hlasování soutěže Park roku 2019 umístil na třetím místě. Odborná porota ocenila hřbitov zvláštní cenou Václava Weinfurtera.
Dlouho plánované rozšíření hřbitova v Hostivaři by mohlo začít letos, ovšem jen za předpokladu, že magistrát Správě pražských hřbitovů (SPH) přislíbí peníze na jeho dokončení v příštím roce. Původně odhadovaná částka se v důsledku vyšších cen stavebních prací a technického řešení projektu zvedla z 15 na 26 milionů korun, řekl ředitel SPH Karel Kobliha. Nyní podle něj záleží na magistrátu, zda náklady navíc doplatí. Důvodem pro rozšíření je naplněná kapacita hřbitova, město na jeho podobu vypsalo mezinárodní architektonickou soutěž.
Velhartický hřbitov je jedním z nejzáhadnějších míst v České republice. Hřbitov nalezneme na Šumavě, hned vedle státního hradu a zámku Velhartice. Láká hledače tajuplných záhad už hezkou řádku let. Není proto divu, že inspiroval Karla Jaromíra Erbena k slavné baladě Svatební košile.
Plánované rozšíření hřbitova v Praze-Hostivaři, které mělo původně začít ještě letos, odstartuje až příští rok. Důvodem je zdržení při pořizování stavebního povolení, komplikaci způsobilo jednání o parkovišti pro návštěvníky hřbitova, uvedl ředitel Správy pražských hřbitovů (SPH) Karel Kobliha. Stavba by podle něj měla začít po Velikonocích příštího roku. Důvodem pro rozšíření je naplněná kapacita hřbitova, město na jeho podobu vypsalo mezinárodní architektonickou soutěž.
O vojenská pietní místa nejen na hřbitově v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi se stará amatérský vojenský historik a průvodce brandýským zámkem Petr Enc. V Brandýse zná jména i osudy většiny vojáků, kteří tam jsou pochováni. Spolu tam leží nejen čeští vojáci, kteří v první světové válce bojovali v uniformách Rakouska-Uherska, a sovětští z druhé světové války, ale i němečtí vojáci a civilisté, kteří zemřeli po druhé světové válce.
Informovala o tom jesenická radnice. Investiční akce představuje vybudování osmi parkovacích stání ze zámkové dlažby a stání pro invalidy. Přibude i osvětlení a chodník.
Třebíč je kouzelné moravské město s mnoha památkami a významnými místy, z nichž některé byly v roce 2003 zapsány do seznamu světového dědictví UNESCO. Jedním z nich je i starobylá židovská čtvrť nacházející se v městské části Zámostí či Židy a patřící mezi největší židovské čtvrti v Evropě. Nedaleko ní se rozprostírá na ploše téměř 12 tisíc metrů čtverečních starý hřbitov, který pojí s městem zajímavá pověst. Než se však společně vypravíme do tajemného světa legend, řekněme si něco o historii města.
V Příbrami začalo sloužit řidičům nové parkoviště u březohorského hřbitova. Jde o jedno ze tří parkovišť z projektu podpořeného EU, díky němuž ve městě vznikne 187 nových parkovacích stání.
Pokud chcete navštívit opravdu strašidelné místo, vydejte na malý hřbitov u Noutonic na okrese Praha-západ. Nemá dobrou pověst. Ti, kdo ho navštívili, se tu setkali s řadou velmi podivných a racionálně nevysvětlitelných jevů.
Od loňského září nabízí městská část Praha-Zbraslav zdarma svým občanům službu Senior taxi. V čem spočívá?
Milovníky tajemna, záhad a paranormálních jevů láká hřbitov v Noutonicích jako vosy bonbony. Jde o hřbitov ukrytý ve stejnojmenné středočeské vesničce. Podle svědectví jeho návštěvníků se na hřbitově ozývají kroky, tichý šepot, nebo dokonce křik a dětský nářek. Jak to doopravdy je?
Hřbitov, kde leží pacienti bohnické léčebny a sebevrazi, nebo hrad, pod kterým je údajně brána do pekel. A co takhle výlet do tajemného lesa, kde se údajně po vstupu do něj mění čas a zjevují se tam duchové? Nebo je v něm strom pro sebevrahy? Podívejte se na výběr pěti děsivých míst, která se nacházejí v Česku.
Před hřbitovem ve Vinoři (ulice Mladoboleslavská) vás upoutají dvě dominanty – pomníky věnované obětem první a druhé světové války. Oba stojí za prohlídku.
Jímavou kapitolu v historii městské hromadné dopravy a funebrálního designu v Praze napsala pohřební tramvaj. Když bylo rozhodnuto o zbudování nových městských hřbitovů v Ďáblicích a Hostivaři, začaly v roce 1912 Elektrické podniky královského hlavního města Prahy studovat možnost přepravy pohřbů elektrickými tramvajemi.
Přicházeli jsme na místo, o kterém kolegové z jiných novin psali, že je to nejtemnější místo v Evropě, že duše pacientů úpí a odčerpávají vám energii, citlivým osobám se tu špatně dýchá, že se tu scházejí satanisté. Ale nic takového nás nepotkalo, dýchalo se nám dobře a potkali jsme tu dva živáčky, mladý českoanglický pár. Bohnický hřbitov bláznů je zamlklý, zadumaný, trochu melancholický, ale je to jenom starý park, kde pod kožichem z břečťanu spí věčným spánkem ti, které osud spojil s ústavem choromyslných.
Kostnice v Kutné hoře byla po několik staletí němým svědkem lidského utrpení. Archeologové v jejím areálu nalezli celkem 1500 lidských koster v třiceti hromadných hrobech. Jsou v nich pohřbeny oběti epidemie a hladomoru. Převážná část odkrytých hrobů pochází ze 14. a 15. století. Jedná se o největší soubor z období vrcholného středověku v Čechách. Podle Jana Frolíka z Archeologického ústavu jde o nález, který má význam i z evropského hlediska.
Pražské hřbitovy byly v dušičkovém období otevřeny až do 18 hodin, od soboty 4. října jsou otevřeny jen do 17 hodin. I přes prodlouženou otevírací dobu se často stávalo, že návštěvníci narazili na zamčenou bránu. Co dělat v takovém případě?