1) Strašidelný les Bor
Na první pohled je to obyčejný lesík, který leží kus od Českých Budějovic. Les je známý hlavně pro celou řadu tragických událostí a příběhů, které se v něm staly.
Branišovský les (také zvaný Bor) je smíšený les, který se rozkládá mezi českobudějovickým sídlištěm Máj, čtvrtí Zavadilka a obcemi Branišov, Mokré a Třebín. Jižní část přechází v Homolský les, který přiléhá na Letiště České Budějovice.
Strom oběšenců?!
V lesíku kdysi byla malá osada propojená s okolím jen úzkou cestou. Když někdo z této cestičky sešel, nebylo výjimečné, že zabloudil do hlubin lesa a zmizel v bažině. Osada sice časem zanikla, ale ponurá atmosféra místa zůstala. Les navíc navštěvovali sebevrazi, kteří měli svůj „Strom oběšenců“. Na něm dobrovolně ukončilo život mnoho lidí včetně jedné manželské dvojice. Jeden z místních obyvatel pak větev, na které lidi ukončovali svůj život, odřízl a později obyvatelé celý strom spálili.
Duch se zářícíma očima
Od počátku 20. století se tu však lidé mají setkávat s duchem lesa. Někteří jsou ochotni přísahat na to, že to není jen pověra a že tam skutečně je. Jde o vysokou postavu v tmavém plášti. Jeho přítomnost je prý poznat dusotem a výrazným ochlazením vzduchu. Kdo v tuto chvíli neuteče, může spatřit rudé zářící oči a někdy dokonce samotnou postavu v plášti.
V lese kdysi nocovali čtyři muži českobudějovické posádky. Nikdy se nepřišlo na to, co se stalo, ale mezi muži se rozpoutala přestřelka a všichni podlehli zraněním a na místě zemřeli… Jediný z těch čtyř, který se dožil pouze převozu do nemocnice, popisoval podivnou postavu, ve kterou se proměnil jeden z mužů…
Mění se čas
To ale není všechno. K lesu se váží i další příběhy jako je zřícení UFO, podivné bytosti, které se mají zjevovat projíždějícím autům, statek se zazděnou dívkou a další. Všechny pověry a legendy můžete sami prozkoumat a při troše odvahy les navštívit. Za zmínku ale určitě stojí to, že se v lese výrazně posunuje čas. Jeden z lidí do lesa měl vejít v 18 hodin a projít lesem za hodinu. Když se ale dostal domů, byly 3 hodiny ráno.
2) Hrad Houska a propad do pekel
Místo, které i Karel Hynek Mácha popisoval jako skutečný horor. Svému příteli v dopise napsal, že v roce 1836 vešel po půlnoci do útrob hradu, konkrétně do jeho podzemí a vyšel z něj v Praze roku 2006. V dopise popsal poměrně věrohodně i paneláky a autobusy z budoucnosti. Lidé věřili, že se právě na hradě Houska ukrývá časoprostorová brána. Jiná verze říká, že strmé zdi ve svém středu uzavírají skálu, ze které vede průrva až do pekla. Opevnění Housky pak má sloužit k tomu, aby se zlo nedostalo na zem.
Hrad Houska leží ve východní části Kokořínských lesů, 47 kilometrů severně od Prahy, v katastrálním území Houska obce Blatce.
Neexistuje důvod, proč hrad stojí
O to více tuto teorii potvrzuje to, že hrad nemá žádnou konkrétní funkci. Byl postaven v pusté krajině bez dostupnosti vody, neplnil ani funkci letního hradu a nebyl hradem pro krále. Jinými slovy není důvod, proč byl hrad zbudován. Hrad Houska by přitom měl být starší než hrad Bezděz, který patří mezi naše vůbec nejstarší dochované hrady. Zajímavý je i architektonicky… Celý obranný systém hradu je podle redaktorů zaměřený proti „vnitřnímu nepříteli“, jako kdyby se tam střežilo „něco“, co se nemělo dostat ven.
Pod „průrvou do pekla“, jak se tomu říkalo, má stát hradní kaple. Říká se, že je pod Houskou nespočet podzemních chodeb a prostor, kde mají být pohřbeny „jisté věci“ a kostry „nelidí“. Kudy do těchto chodeb vstoupit, mělo být označeno nad už neexistující hradní bránou.
Postava v kápi
Další legenda říká, že se na Housce a v jejím okolí objevuje postava v černé kápi mnicha. Nemá obličej a sleduje opovážlivce, kteří by chtěli na hrad v noci proniknout nebo tu dokonce přenocovat.
3) Bohnický hřbitov bláznů
Je to místo, na které není radno chodit o samotě. Pohřbené tady byly všechny „nepohodlné“ oběti režimu a primárně všichni pacienti bohnické psychiatrické léčebny. Nachází se tu tak nemocní se schizofrenií nebo psychopati, vrazi, pedofilové, sebevrazi, žháři. Zkrátka psychicky narušení lidé. Často také malé děti, které se rodily právě pacientům v léčebně. Ty buď zemřely rychle po narození ve věku několika dnů, nebo maximálně měsíců… Byly nežádoucí…
Bohnický ústavní hřbitov je bývalý hřbitov nacházející se v severní části Prahy 700 metrů západně od Psychiatrické nemocnice v Bohnicích. Vstupuje se do něj dvěma branami (hlavní ze západu a vedlejší z východu). Celkem je zde něco kolem 4200 hrobů.
Hřbitov byl dokončen v roce 1909 a jako první zde byl pohřben jedenáctiletý ošetřovanec František Janovský. Přestalo se pohřbívat roku 1951 a zároveň byl zrušen i kostel. Od 1. ledna roku 1963 je hřbitov opuštěný. Dominantou hřbitova je nyní kaple s márnicí a mohyly vystavěná na počet vojákům a obětem první světové války, kteří v průběhu hospitalizace v ústavu zemřeli.
Negativní nálada a vybíjení baterek
Hned po vstupu do prostor hřbitova na člověka padne stísněná nálada. Zejména u dětských hrobů u zadní brány hřbitova, nebo také za mohylou může být některým lidem slabší povahy úzko. Negativní nálada doslova vysává veškerou energii z člověka. Je to údajně proto, že vrazi své oběti při smrti dusili. Projevuje se to také na úbytku energie baterek. Lidé opakovaně potvrzují, že i když měli při vstupu na hřbitov kameru, fotoaparát nebo mobil nabitý, uvnitř jde kapacita baterií rapidně dolů, nebo se vybije.
Jméno, které se nesmí vyslovovat
Na hřbitově většina náhrobků nemá žádné jméno. Jsou to spíše „kupičky“, které jsou dobře vidět zejména v noci. Do hrobů byli často lidi pohřbíváni i po několika. Hroby beze jména jsou porostlé břečťanem, který obepíná celý hřbitov a všechny stromy. Jeden z dosud čitelných náhrobků nese jméno Maria Tuma, to se ale nesmí vyslovit nahlas. Zemřela kdysi ve svých 29 letech na něco, čemu se říkalo úbytek mozku. Kdo jméno vysloví, mohl by jejího ducha vyvolat a pak děj se, co děj…
Leží tu vrah Otýlie Vranské?
Na hřbitově navíc leží údajný vrah Otýlie Vranské, o které jsme již psali. Její tělo se našlo rozsekané a poslané ve dvou kufrech na Slovensko… Vraha se nikdy nepodařilo dopadnout. Jedním z podezřelých byl četař Pavlíček, který se v době vraždy nacházel poblíž a odpovídal popisu. Prý se k vraždě přiznal přátelům. Později se dostal do léčebny v Bohnicích jako pacient a spáchal nakonec sebevraždu. Dnes kriminalisté tvrdí, že vrahem Vranské byl rotmistr Pěkný.
Zdroj: hradhouska.cz, opustenamista.eu, Wikipedie
