Cesta Česka, spolek věnující se podpoře českých tradic, zřizování poutních stezek, propagaci putování a organizaci mimoškolních aktivit pro děti a mládež, vyhlásil fotografickou soutěž.
Nový stolní kalendář pro rok 2024 města Chebu je na světě. Ve čtvrtek 5. října se proto v Kulturním centru Svoboda konala vernisáž za účasti většiny jeho autorů.
Nezisková organizace Borůvka Praha už čtvrt století pomáhá lidem s tělesným postižením zapojit se do běžné společnosti. K výročí připravila charitativní kalendář, výtěžek z jeho prodeje má podpořit další pokračování pomoci postiženým.
V příštím roce nás čeká osm dní státních svátků a pět ostatních svátků, tedy třináct dní pracovního volna. Z celkem třinácti svátků připadá jedenáct dnů pracovního volna na všední dny. Což je dost dobrá bilance.
Anebo také ne a jenom jsme si ho špatně vyložili. On totiž jeho výklad není vůbec jednoduchý a někdy může být značně zavádějící. Až tak, že se někteří z nás před sedmi lety takto předpovězeného konce světa opravdu báli.
Má také svoje nevyřešené pomníčky. Většinou to není žádná tragédie, protože na rozdíl od kriminalistiky, si nedělá výčitky kvůli nepotrestanému zlu. To však neznamená, že by byli k pomníčkům historici lhostejní. Bílá místa vždy provokují, i když se jedná o události dávno minulé. Dopsat poslední, chybějící řádek, to je smyslem práce skutečného vědce.
Potřebu rozlišit jeden rok od druhého pocítily všechny civilizace, které si povšimly cyklických změn, které se odehrají během jednoho oběhu Země kolem Slunce. Každá se s ní ovšem vypořádala po svém.
Už jako malí jsme se učili odříkávat měsíce a jednotlivé dny v týdnu podle toho, jak se jmenují. Odkud ale jejich názvy pochází, to nám zůstává často dodnes záhadou.
