Pilotní průkaz získala jako 16. žena na světě, jako první žena přeletěla Atlantik a chtěla obletět i celý svět. Ztratila se i se svým letadlem a navigátorem v roce 1937 kdesi nad Tichým oceánem. Napsat, že riskovala a že na to doplatila, by ale nebylo spravedlivé. Kam bychom se dostali, kdyby nikdo nikdy nic neriskoval?
Což je záliba pro kapitána dopravního letadla trochu neobvyklá. Robert „Bob“ Pearson ovšem miluje létání jako takové a na jednom čs. kluzáku L-13 Blaník měl dokonce vlastnický podíl. Zkušenosti s řízením letounu bez motoru, který na něm získal, zachránily 23. července 1983 život jemu, posádce i všem cestujícím.
A ještě přes Atlantik. Prvním létajícím strojem, který ho překonal, se 6. července 1919 stala britská vzducholoď R34 přezdívaná „Tiny“. Let jí trval 4 dny, 12 hodin a 12 minut. Hned tak vznikl nejen nový rekord, ale začala i nová éra letectví.
Nebylo by Pan Am, kdyby nebylo nadšence jménem Juan Terry Trippe a jeho dědictví, které se rozhodl investovat právě do osobní letecké přepravy. Přesně v té době, kdy se začala rozvíjet. Jeho Pan Am se potom na celá desetiletí stala symbolem USA. A právě to zavinilo její krach.
Třicátá léta minulého století byla v Sovětském svazu ve znamení polárních letů. Mnoho letců se vydávalo na sever a překonávalo dálkové rekordy. Jedním z nich byl i legendární, i když dnes téměř zapomenut letec Valerij Čkalov.