Středočeským hasičům od pondělního odpoledne přibylo výjezdů kvůli silnému větru a dešti. Vyjížděli k desítkám případů, nejčastěji odstraňovali popadané stromy nebo větvě. Nejvíce zásahů měli na Mladoboleslavsku, informovala mluvčí krajských hasičů Tereza Fliegerová.
Vítr spojený s přechodem fronty lámal v pondělí večer v Libereckém kraji hlavně stromy, vzal několik střech a hasiči čerpali i vodu ze sklepů. Zhruba 3500 odběrných míst je bez elektřiny. Popadané stromy přerušily dopravu na železnici. Uzavřená je kvůli popadaným stromům silnice třetí třídy z Trávníčku na Hradčany v Bílé na Liberecku. Strhlo to i elektrické vedení, pracovat se tam bude zřejmě až do večera, řekl dnes Petr Šén, ředitel společnosti Silnice LK, která má údržbu krajských komunikací na starosti.
Do mrazivého rána se dnes probudil Liberecký kraj. Teploměry v kraji klesly k minus 12 stupňům Celsia, na Jizerce dokonce kolem 6.30 hodin naměřili minus 22 stupňů. Silničáři doporučují zvýšenou opatrnost, při tak nízkých teplotách ztrácí sůl účinnost a silnice mohou klouzat.
Pondělní noc v Libereckém kraji byla zřejmě nejstudenější v končící zimě. Astronomicky je sice už jaro, pod minus pět stupňů Celsia ale i tak klesla v noci teplota v kraji v nížinách a na Jizerce v Jizerských horách bylo dokonce minus 16,8 stupně, vyplývá z údajů Českého hydrometeorologického ústavu.
Tento ročník ČEZ Jizerské 50 si budeme pamatovat ještě hodně dlouho. Nejen, že se ho zúčastnil dvojnásobný olympijský vítěz, Nor Petter Northug a přihlásilo se do něj rekordních 8 141 závodníků, ale především pořadatelům přálo počasí.
Stačí se do nich jenom začíst a podlehnout kouzlu starých časů, které rozhodně nebyly „zlaté“. Obyčejní lidé tehdy měli stejné starosti jako obyčejní lidé dnes – trápila je nepřízeň počasí a přítomnost cizích vojsk na našem území.
K české povaze patří neustále si na něco stěžovat. Jako zářný příklad stačí uvést reakce mnoha našinců na počasí. V létě jim vadí teplo, v zimě zima, výše teploty není nikdy optimální. Na druhou stranu – existuje vděčnější téma k zahájení rozhovoru? Pojďme se podívat, co o počasí pronesly české i zahraniční osobnosti.
Prahu zasáhla 27. února 1784 a její obyvatelé si tak na vlastní kůži mohli ověřit starou lidovou moudrost, že před ohněm se dá utéct, ale před vodou ne. Nebyli sami. Kromě řek Vltavy a Labe se rozvodnily i Dunaj, Odra, Rýn, Neckar, Mosela, Seina a Loira. Šlo tak o největší povodeň zaznamenanou v novodobé historii.
Po Hromniční oblevě se letos přesně tak, jak bývá s 65 % zvykem, dostavila tuhá tzv. Valentýnská zima. Podle sv. Valentýna dostala jméno neprávem, protože se vyskytuje obvykle od 4. do 12. února. Přesně tak, jak tomu bylo letos.
Příprava na vybudování vodních nádrží Senomaty a Šanov na Rakovnicku, které mají pomoci mírnit následky sucha, pokračuje. Práce by měly začít v roce 2021, hotovo by dle aktuálního harmonogramu mohlo být v roce 2023. Předběžné náklady na obě nádrže jsou 420 milionů korun. Na dotaz to sdělil mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.
Meteorologové v těchto dnech hovoří o možném příchodu tzv. ondřejsko-mikulášské oblevy. Ta začíná 28. listopadu a trvá až do 7. Prosince a lze se na ni většinou spolehnout.
Silný vítr komplikoval v Praze provoz přívozů. Loď mezi Holešovicemi a Karlínem nejezdila více než dvě hodiny, plavba nebyla bezpečná. Provoz byl obnoven po 09:00. Přívoz mezi Trojou a Císařským ostrovem nefungoval asi 30 minut, jezdit začal v 07:20. Informuje o tom organizace Ropid, která organizuje MHD v hlavním městě. Výstraha meteorologů před silným větrem platí v celé republice do dnešních 15:00.
Anketa pořádaná spolkem Arnika o nejlepší způsob, který chrání Prahu a její obyvatele před extrémním vedrem a suchem, zná své vítěze. Nejvyšší počet hlasů i pozornost odborné poroty získal obnovený tok Rokytky v Hloubětíně. Oblíbenou klimatizací jsou pro Pražany také park ve Stromovce a Kinského zahrada.
Každý měsíc má své pradávné pranostiky, které si lidé připomínají a každý rok mudrují nad tím, nakolik jsou trefné a zdali se jimi řídit. Pojďme se podívat, v jakém světle viděli naši předkové srpen, měsíc, který nám i přírodě letos dá opravdu zabrat.
Celý týden přes den teploměry ukazují teplotu nad hranicí 30°C. Meteorologové předpokládají, že dalších sedm dnů bude situace obdobná a tropické teploty sem tam může srazit lokální bouřka,trvale pršet by však nemělo.
Změna klimatu má, a do budoucna bude mít, na velká města významný dopad. Její projevy souvisejí zejména s nárůstem sucha, vlnami horka, nedostatkem vody, nebo naopak záplavami. Tyto hrozby mohou mít rozsáhlý dopad na kvalitu života obyvatel z několika pohledů – například bezpečnosti, zdraví nebo ztráty majetku. Praha si je těchto možných problémů vědoma a snaží se na ně do budoucna připravit.
Brutální bouřky zasáhly Česko v pondělí večer. Bouřky přišly od Klatovska, kde začaly padat velké kroupy až ve velikosti dlaně. Před půlnocí se pak přesunuly na střední Čechy a Prahu, kde by měla řádit až do časných úterních hodin. Podle meteorologů déšť dále postupuje přes Vysočinu směrem na východ. Bouřky mohou být velmi silné s úhrny srážek kolem 50 milimetrů a větrem o rychlosti až 90 kilometrů v hodině.
Pod zamrzlou hladinu jezera v lomu Velká Amerika, ale i na Slapech se policejní potápěči spouštěli na konci února. I přes led se prosekali k vodě a začali objevovat podvodní svět. Na dně objevili například pneumatiky a železný šrot, ale sochu Jana Nepomuckého a Ferdinandův sloup.
Přes den jsou teploty mrazivé a přes noc sahají až k mínus patnácti stupňům. Takovou zimu pak spousta lidí bez domova nemusí přežít, případně mají nepříjemné omrzliny. Ty pak často vedou až ke ztrátě končetin. Praha má stále ještě dostatek volných míst v noclehárnách, zatím se to ještě nepřeplnilo. Hlavní město je navíc připraveno kapacity navýšit.
