Revitalizace náměstí Barikád, jak ji nechala zhotovit radnice Prahy 3 podle střídmého návrhu ateliéru Steiner a Malíková krajinářští architekti, je u konce.
Vyšší počet místostarostů je trendem po letošních obecních volbách. Z centrálních městských částí je v tom přeborníkem Praha 2, která má šest zástupců starostky, z toho pět uvolněných, a Praha 10, která jich má rovněž pět uvolněných. Kdo povede městské části v následujících čtyřech letech?
Nové vedení Prahy 3 zrušilo zadání dvou zakázek na opravy bytových domů a rekonstrukci budovy pro novou radnici, které těsně před ustavujícím zastupitelstvem schválila předchozí rada v čele s bývalým starostou Alexandrem Belluem (ODS). Chce přezkoumat výhodnost zakázek. Bellu rozhodnutí kritizuje a bude kvůli němu chtít svolat mimořádné zastupitelstvo. Obě strany to sdělily v tiskových prohlášeních. Rekonstrukce bytů se plánuje delší dobu, po opravách se mají privatizovat.
Po osmi měsících se v neděli vrátí obousměrný provoz do pražské Husitské ulice, jejíž uzavírka komplikovala dopravu v části Žižkova. Spolu s tím budou od pondělí v ulici obnoveny i zóny placeného státní. Samotné práce tam ale ještě neutichnou, dělníci budu dokončovat zejména dláždění chodníků, uvedla mluvčí technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková.
V ulicích Prahy 3 se přes noc objevily plakáty, letáky a další reklamní nosiče s nápisy, které mají vypadat jako kampaň Strany zelených. Slogany parodují program strany a narážejí na to, že podle kritiků Zelení například brání stavbě bytů nebo tvorbě parkovacích míst. Strana se dnes proti dezinformační kampani neznámých autorů ohradila, odstraňuje ji a celou věc řeší s policií.
Objekt je vybydlený a ve špatném stavu, proto se starosta Prahy 3 Alexander Bellu sešel s Jakubem Špetlákem, ředitelem firmy White Hill, která předmětný objekt vlastní.
Milovníci sportování na čerstvém vzduchu se mohou radovat z nové posilovny, kterou vybudovala Praha 3 v areálu dětského hřiště Na Balkáně, v sousedství DDM Ulita.
Nejvyšší soud (NS) patrně zamítl dovolání proti verdiktu o vyklizení Autonomního centra Klinika v Praze na Žižkově. Vyplývá to z databáze InfoSoud. Mluvčí NS Petr Tomíček ale odmítl případ komentovat s vysvětlením, že soud zatím nemá potvrzeno doručení účastníkům řízení. Dosud Klinika zůstávala v provozu, NS totiž začátkem letošního roku odložil vykonatelnost verdiktu o vyklizení.
Třetí městská část slaví česká „osmičková“ výročí projektem Po stopách „osmiček“. Na panelovou výstavu na náměstí Jiřího z Poděbrad mapující významné mezníky, které se nějakým způsobem dotkly Prahy 3, navazuje stejnojmenná mobilní aplikace.
Do Husitské ulice na Žižkově se vrátil provoz v pondělí 1. října, ale jen ve směru do centra. Rekonstrukce ulice začala 12. března a zprůjezdnění v obou směrech je naplánováno na 25. listopadu letošního roku. I pak ale bude pokračovat dláždění chodníků.
Lidé, kteří pracují na zvelebování městské části, by měli mít možnost v ní také bydlet. Je o tom přesvědčen aktivista Filip Hausknecht, který proto, aby poznal pracovní podmínky i zjistil výdělek, se na jeden den nechal zaměstnat u firmy, která dostala zakázku od města. Situaci zmapoval a navrhuje konkrétní řešení.
Kriminalisté třetího policejního obvodu z 1. oddělení pracují od začátku června na objasnění případu brutálního napadení v Žerotínově ulici v Praze 3.
Praha 3 připravila k 100. výročí vzniku Československa mnoho zajímavých akcí, které zahájí již v měsíci září.
V neděli 2. září pořádá městská část Praha 3 na vrchu Vítkov Prvorepublikový den, který připomene dobu a atmosféru předválečného Československa.
Letošní rok s osmičkou na konci s sebou nese výročí mnoha historických událostí, které se v naší zemi udály a významně zasáhly do běhu našich dějin. Jedním z těch zásadních výročí je srpnová okupace roku 1968 vojsky Varšavské smlouvy. „Kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat, říkal již filosof Santayana, a proto v Praze 3 dbáme na to, abychom občanům osmičková výročí co nejvíce přiblížili. Navíc se snažíme jim ukázat spojitost významných výročí přímo s naší městskou částí,“ dodává k osmičkovým oslavám starosta Alexander Bellu.
Jedete na dovolenou a víte, že se vám zatím doma zkazí jídlo? Dejte ho do sdílené lednice!
Jiří Krampol je žižkovský patriot, který na svoji čtvrť často vzpomíná: „Bydleli jsme v Kubelíkově ulici, jak je tam nyní pošta v přízemí. Stále si vybavuji, jak naproti Olšanským hřbitovům byl rybníček, kde bruslil celý Žižkov. Nebo u Rajský zahrady byl náš žižkovský Disneyland. Jak napadl sníh, tak se do konce února sáňkovalo až k Bulharu.“
Jako samostatný celek vznikl Žižkov pod jménem Královské Vinohrady I. roku 1875 rozdělením Královských Vinohradů. Roku 1877 byl překřtěn na Žižkov a roku 1881 povýšen na město.
Žižkovská čtvrť začala na úpatí vítkovského vrchu růst v roce 1865 a ve srovnání se sousedními patricijskými Vinohrady byla určená především dělníkům. Neosluněný a strmý severní svah si ale díky úzkým a prudkým uličkám, schodištím, náměstíčkům a pavlačovým domům rychle získal svébytnou atmosféru, za kterou z velké části stál stavitel a první žižkovský starosta Karel Hartig.
Chudinský profil Žižkova vábil nejen galerku, ale stal se bydlištěm řady volnomyšlenkářů, umělců, bohémů i rebelů. Snaha o rozbití této jedinečné a obtížně kontrolovatelné skupiny obyvatel byla jedním z důvodů plánování asanování této části města.
Policisté z místního oddělení Žižkov v Praze 3 pátrají po muži, který z vitríny zlatnictví sebral zlatý řetízek v hodnotě 38 tisíc korun.
Muž využil vhodného okamžiku, když prodavačka vyndávala z vitríny jiný řetízek a nad její hlavou se mu podařilo odcizit zmiňovaný šperk.
Následně z prodejny odešel.
Kriminalisté hledají ženy, které měly být znásilněné v Autonomním sociálním centru Klinika v ulici Jeseniova v pražském Žižkově.