Sestru nechala vyhladovět mezi špínou a odpadky. Předtím jí vybílila účet
Odvolací soud v úterý potvrdil ženě z Poděbrad patnáctileté vězení za to, že nechala zemřít hlady postiženou sestru. Odsoudil ji za vraždu spáchanou trýznivým způsobem.
Odvolací soud v úterý potvrdil ženě z Poděbrad patnáctileté vězení za to, že nechala zemřít hlady postiženou sestru. Odsoudil ji za vraždu spáchanou trýznivým způsobem.
Nemocnice v Jihomoravském kraji stejně jako jinde v republice trpí nedostatkem lékařů i nelékařských zdravotnických pracovníků. V důsledku toho musela omezit péči třeba nemocnice ve Vyškově či Znojmě. Problémem je také uzavírání ambulancí specialistů, což přivádí více pacientů právě do nemocnic a prodlužuje čekací dobu.
Ústecká Krajská zdravotní, která spravuje sedm nemocnic v kraji, má nedostatek sester. Péče o pacienty je zajištěna jen díky jejich obětavosti, uvedl Josef Škola, primář Kliniky anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny (KAPIM) a krajský koordinátor intenzivní péče. Společnost shání pro své nemocnice 250 všeobecných sester.
V Karlovarském kraji začne ode dneška fungovat druhé zařízení pro pacienty nakažené covidem-19, pro které již nebudou stačit kapacity v hlavních nemocnicích. Jako první zařízení určil kraj nemocnici v Mariánských Lázních, kde je k dispozici 39 lůžek. Do Zařízení následné rehabilitační a hospicové péče Rehos Nejdek, kde by mělo být připraveno 66 lůžek, se dnes začnou stěhovat první pacienti, řekla dnes ČTK mluvčí krajského úřadu Karlovarského kraje Jana Pavlíková.
Rakovnická nemocnice hledá dobrovolníky z řad mediků i veřejnosti. Vedení se chce připravit na případný nedostatek personálu i nárůst počtu pacientů. „Současná situace v nemocnici Rakovník je stabilizovaná a péče je prozatím poskytována bez omezení,“ uvedl ve zveřejněné výzvě ředitel nemocnice Tomáš Jedlička.
Dobrou zprávou pro obyvatele Mělníka a jeho okolí je, že místní nemocnice začala s postupným obnovováním provozu ambulancí a odborných poraden. Díky uvolnění příkazů MZČR začnou, během následujících tří týdnů, fungovat všechny ambulance a poradny, byť některé v omezeném režimu.
V nemocnicích Ústeckého kraje působí v rámci uložené pracovní povinnosti 30 budoucích sestřiček z Univerzity J. E Purkyně (UJEP). Další pomáhají dobrovolně, jde třeba o studentky oboru Porodní asistentka. informovala o tom mluvčí univerzity Jana Kasaničková.
Na jednání s vedením nemocnice a zaměstnanci přijel 25. února premiér Andrej Babiš v doprovodu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a zástupců Středočeského kraje.
Co vlastně trápí české sestry? Je to opravdu jen nízké finanční ohodnocení, nebo je problém mnohem komplikovanější? Proč jsou zdravotníci v našich nemocnicích přetěžováni a co si myslí o stávkové pohotovosti? Na tyto a další otázky nám odpovídala ředitelka Odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání – hlavní sestra ČR Mgr. Alice Strnadová, MBA.
Stávková pohotovost, kterou vyhlásily zdravotnické odbory, získává postupně své zaryté příznivce i odpůrce. Nově se ke stávkové pohotovosti připojují i charitní sestry poskytující domácí zdravotní péči. Úhrady z veřejného zdravotního pojištění pro domácí péči sice v průběhu let rostly, ale i tak jsou podle Charity Česká republika značně nedostatečné a hrozí kolaps těchto služeb. Ministerstvo zdravotnictví prý o problému ví a chce se na toto odvětví zdravotních služeb více zaměřit.
Množství administrativní práce je údajně jedním z důvodů, který přispívá k odchodu zdravotníků mimo svou profesi. To by měla vyřešit novela vyhlášky č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, která přináší výrazné zjednodušení a zpřehlednění. Hlavně by však mělo zbýt více času na pacienty. Většina ustanovení vyhlášky nabyla účinnosti 24. července 2018, Kancelář Ombudsmana pro zdraví pro vás proto připravila přehled změn, s nimiž byste už nyní měli počítat.
Andrej Babiš nedávno vypustil zavádějící čísla o platových poměrech zdravotních sester a sanitářů. Realita je ovšem od obrázku, který se snaží vykreslit jeho tým, odlišná – samozřejmě mnohem horší.
Již brzy by se zdravotníci mohli dočkat dlouho očekávaného a slibovaného snížení administrativní zátěže. Umožnit by to měla novelizovaná vyhláška ministerstva zdravotnictví o zdravotnické dokumentaci, která vstoupí v platnost již 24. července. Nová podoba vyhlášky však spíše jen vytváří podmínky pro redukci nadbytečného papírování – realizace potřebných změn bude především v rukou managementů jednotlivých zdravotnických zařízení.
Když je nezbytné konat ihned, v řádu několika minut či v průběhu „zlaté hodiny“, pak nepochybně poskytujeme neodkladnou péči. A je jedno, zda v terénu nebo v nemocnici. Hlavním znakem této péče je, že se nedá naplánovat, pacienti se k této péči nemohou objednat. Veškerá ostatní zdravotní péče, kterou pacientům poskytujeme, je tudíž péčí odkladnou, dá se naplánovat, pacienti se k ní mohou objednat. A ať už se v učených knihách či v suchopárných vyhláškách dočtete jiná a další dělení zdravotní péče, uchovejme si prosím v paměti právě toto rozdělení na péči neodkladnou a odkladnou. Poté se v praxi neztratíme.
Od nástupu nového ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) do funkce uběhla již řada měsíců. Jindy hlasitá opozice vůči ministerstvu zdravotnictví byla prozatím velmi umírněná, a tak se zdálo, že se nový šéf resortu těší nebývalé podpoře. Tradiční výtky ze strany odborů ale nakonec přeci jen přišly. Lékařské odbory (LOK-SČL), proslavené svou úspěšnou akcí „Děkujeme, odcházíme“, na svém 22. sněmu zhodnotily současný stav českého zdravotnictví a kritikou rozhodně nešetřily.