Sudety
Netradiční expozice má zprostředkovat hrůzy války pomocí virtuální reality
Severočeské muzeum v Liberci chce vytvořit v suterénu své budovy netradiční expozici o Říšské župě Sudety, která byla za II. světové války součástí fašistického Německa a Liberec byl jejím hlavním městem. Zatím jde o záměr.
Tip na výlet: Navštivte poutní místo Skoky a nezapomeňte na mapu!
Poutní místo, které tu symbolickou trnovou korunu opravdu nosí. Pokud chcete prožít nostalgické vzpomínky na doby velmi trpké, nesmíte na svých cestách toto místo vynechat. Nečekejte však placená parkoviště a všechny vymoženosti dneška, které rozmazleným turistům vycházejí vstříc jen proto, aby vytáhli naditou peněženku. Turistická mapa se vám zaručeně bude hodit.
Není prádlo, jako prádlo. Známé jégrovky máme hned dvoje
Jak je to možné? Neuvěřitelnou shodou jmen a okolností. Jedny jégrovky, vlněné a tzv. zdravotní, vynalezl německý lékař a zoolog Gustav Jäger, kromě jiného autor knihy Dějiny evropských brouků. A ty druhé, bavlněné, se pletly v továrně úplně jiného Gustava Jägera v našich Sudetech.
Vykoupal jsem anglického krále. V radioaktivní vodě
Tak se mohl roku 1906 pochlubit dr. Leopold Gottlieb v Jáchymově. Vodu na léčivou koupel vyráběl ze stejného materiálu, z nějž madame Curie izolovala radioaktivní prvky, ale používal i přírodní zdroje. Jeho jáchymovskými lázněmi prošly stovky pacientů včetně anglické krále Edwarda VII. a po něm tisíce dalších. Jáchymov však na něj zapomněl.
Evropa před 80 lety zbrojila. Prohlédněte si dobové snímky ze září 1938
Jenom blázen si tehdy mohl myslet, že válka není na spadnutí. Zbrojily všechny státy Evropy. I Československo. Nic jiného mu nezbývalo. A bylo to k ničemu.
Uprchlická krize Čechách v roce 1938. Báli se lidé, že jim budou utečenci „ujídat chleba“?
Okupace Československého pohraničí byla formálně odsouhlasena podepsáním Mnichovského diktátu dne 30. září roku 1938. Následující týdny a měsíce se tzv. Druhá republika musela vyrovnávat s přílivem československých uprchlíků z pohraničí.
Katastrofa, kterou jsme si nezasloužili. Mnichov byl pro Československo velká křivda
„Je to pro nás katastrofa, kterou jsme si nezasloužili. Podrobujeme se a budeme se snažit zajistit svému národu klidný život. Nevím, zda budou mít vaše země prospěch z rozhodnutí učiněného v Mnichově. Určitě však nejsme poslední, po nás to postihne i jiné.“ Tato prorocká slova pronesl 30. září roku 1938 tehdejší československý prezident Edvard Beneš