Není prádlo, jako prádlo. Známé jégrovky máme hned dvoje

13.5.2020
Václav Pavlík

Propagátor vlněného prádla Gustav Jäger se narodil 23. června 1832 v obci Bürgu ve Wüttembersku jako nejmladší ze šesti dětí protestantského faráře a začátek života Gustav prožil v rodinném prostředí na faře. Ve věku desíti let mu zemřel otec a matka s dětmi musely faru opustit. Gustav chtěl být knězem stejně jako otec, navštěvoval seminář v Urachu a teologický ústav v Tübingenu, kde se ale rozhodl pro přírodovědu a lékařství. Už během studia za účelem anatomických výzkumů preparoval obojživelníky, ptáky a drobné savce.

Koncem 50. a začátkem 60. let působil jako vychovatel v jedné průmyslnické rodině ve Vídni a stal se také docentem zoologie. Protože však byl protestantského vyznání, další kariérní postup v katolickém Rakousku pro něj nepřicházel v úvahu. Začal tedy alespoň vydávat „Zoologické listy“ a jako jeden z prvních přírodovědců své doby aktivně propagoval Darwinovy názory.

Extravagatní život Caresse Crosbyové, vynálezkyně podprsenky

Po prusko-rakouské válce (1866) Jäger odešel s rodinou do Stuttgartu, dále publikoval a roku 1868 byl jmenován profesorem zoologie a fyziologie na Zemědělské akademii v Hohenheimu. Pedagogickou činnost vykonával až do roku 1884. Napsal různé knihy nejen z oblasti zoologie, ale i další vztahující se k morálce, náboženství a Darwinově teorii. Jako jeden z prvních začal používat termíny heterosexuál a homosexuál po vzoru maďarského spisovatele Karla Marii Kertbenyho, který je považován za jejich tvůrce.

Jako entomolog se Jäger specializoval na brouky a společně s přítelem napsali dílo „Kniha brouků – Dějiny evropských brouků“. Vypracoval hypotézu týkající se dědičnosti a nastínil feromonový koncept. V té době však chemie ještě nebyla na takové výši, aby svoje poznatky mohl ověřit experimentálně. Roku 1884 ukončil svoji pedagogickou činnost a otevřel si lékařskou praxi ve Stuttgartu.

Minulost podprsenky je jasná, ovšem budoucnost ji čeká zcela neuvěřitelná. Víme, jaká

S tou úzce souvisí i jeho propagace vlněného prádla. Koncem 60. let se Jäger zabýval výzkumem v oblasti hygieny. Zjistil, že oblečení z vlny má mnohem příznivější vliv na lidskou kůži než výrobky z rostlinných vláken. Od slov u něj nikdy nebylo daleko k činům, a tak pletařská továrna ve Stuttgartu (Wilhem Benger & Söhne) záhy začala vyrábět oblečení a prádlo z vlny dle Jägerových návrhů.

Ve Velké Británii měl Jäger to štěstí, že jeho oblečení a prádlo propagoval známý dramatik a spisovatel Oscar Wilde. Ostatně díky chovu ovcí v Anglii a dovozu vlny z Austrálie a Nového Zélandu tu vlněné oblečení mělo již jistou tradici. Britský podnikatel Lewis Tomalin, který vydával Jägerovy knihy a popularizoval jeho názory, otevřel roku 1884 v Londýně dokonce prodejnu „Dr Jaeger´s Sanitary Woolen System“. Její sortiment zahrnoval přes 50 druhů vlněného textilu, počínaje kapesníky a konče např. spodním prádlem a závěsy. Vlněné pletené oblečení používali cestovatelé do polárních krajin (např. Nansen) a i do tropů v Africe. Mimo ovčí vlnu vč. toho nejjemnějšího merina se používala i srst jiných vhodných zvířat – koz (kašmír. mohér), lam alpak a vikuni, velbloudů a později i angorských králíků, nejjemnější a nejhřejivější vůbec. Sám Jäger si potom vysloužil za své aktivity v této oblasti přezdívku Wool-Jäger (Vlněný Jäger). I díky svému zdravému životnímu stylu a zřejmě i vlastnímu zdravotnímu prádlu se vynálezce sám dožil 84 let. Zemřel za 1. světové války, 13. května 1917.

Boj o Sudety v roce 1938. Na spory s Německem mladé Československo osudově doplatilo

Nedožil se už tak toho, jak po válce v Německu obliba vlněného oblečení (tzv. Normalkleidung), zřejmě pro jeho souvislost s nepřátelskou Velkou Británií, značně poklesla. V Anglii se však udržela dodnes a v současné době má tamní firma „Jaeger“ 14 továren, kolem 60 prodejen  a vlastní stádo ovcí v Austrálii.

Jenže nejsou jégrovky jako jégrovky. U nás se toto zavedené označení používá pro výrobky úplně jiného podnikatele, Jägerova o generaci mladšího jmenovce Gustava Adolfa Jägera (1851 – 1927), majitele pletárny v Krásném Buku u Krásné Lípy v Sudetech. Její výrobní sortiment byl rovněž široký – dámské punčochy, ponožky, kazajky, noční košile i spodní prádlo a mezi ním asi vůbec nejznámější výrobek – trikot s dlouhým rukávem a kalhoty. Během první světové války byla tato továrna hlavním dodavatelem bavlněných podvlékaček, „drtičů mrazu“, pro rakouskou armádu a tehdy se také těmto podvlékačkám začalo říkat „jégrovky“. Výchozí surovinou pro jejich výrobu však byla bavlna, kterou právě lékař a zoolog Jäger zásadně odmítal.

Provoní prádlo, odežene potravinové moly, pomůže od rýmy a masu dá správnou chuť

Roku 1945 byla Jägerova továrna v Sudetech s asi 300 pracovními místy zabrána pod nucenou správu, tedy znárodněna. Po odsunu Němců ze Sudet jí začala chybět kvalifikovaná pracovní síla a v roce 1947 tento podnik, který přežil dvě světové války, zanikl.

FOTO: Gustav Jäger

Gustav Jäger - Gustav JägerGustav Jäger - muž, 19. století, móda, ověv, styl, vlna Gustav_JagerGustav Jäger - Jäger prádlo, povlékačky, jégrovky, vlna, bavlna, móda, styl, oděvy UnderpantsGustav Jäger - Ovce, vlna, komunikace – Fotka od Susanne Jutzeler, suju-foto z PixabayGustav Jäger - Calwers_Käferbuch_Buchdeckel


Nepřehlédněte